Pokojové rostliny pěstujeme z rozličných důvodů: zpříjemňují bydlení, každý pokoj zútulní, prospívají mikorklimatu v místnosti a navíc ji jedinečným způsobem vyzdobí. Málokdo však pěstuje rostliny v bytě pro jejich vůni. Takových pokojovek není tolik, zato se však mohou stát skutečnou perlou interiéru. Na následujících řádcích si povíme o několika z nich.
Mnoho druhů z této čeledi lze při dodržení určitých podmínek úspěšně pěstovat i jako pokojové rostliny. Oblíbené jsou zejména
pomerančovníky,
mandarinkovníky a
kumkvát. Vyhovuje jim světlé, vzdušné stanoviště s letními teplotami okolo 25°C, v zimě pouze 10-15°C. V létě je možné s úspěchem citroníky pěstovat venku, pozor pouze na průvan. Zaléváme měkkou odstátou vodou, v období růstu od března do září pravidelně jednou týdně přidáme hnojivo na citrusy. Pěstební nádoba nemusí být příliš velká, přesazujeme jednou za dva roky do těžšího, ale dobře propustného substrátu s vyšším podílem jílu. Pozornost věnujeme sledování škůdců, zejména červců, štítenek a mšic. Při delším zamokření dochází k opadu listů.
Citrusy mají vyšší nároky na obsah železa v zemině. V případě potřeby můžeme zpětně seříznout. Intenzivně voní květy i plody.
Dříve se květy této zajímavé rostliny nosily v klopách nebo účesu. Nároky na světlo má gardénie vysoké, nesnáší ale přímé sluneční záření v období od března do srpna. Teplota i vlhkost musí být rovnoměrné, v létě 20-25°C, v zimě méně, okolo 12-15°C. Důležitá je klidová fáze v zimním období. Gardénie je citlivá na zálivku tvrdou vodou, nesnáší zvýšené množství vápníku v substrátu. Rovněž pozor na přelití, delší zamokření zeminy způsobuje černání nebo i opad listů. Přesazujeme jednou ročně, nejlépe v březnu až dubnu. Do substrátu na rododendrony můžeme přidat i větší části, např. keramzit. Gardénie jsou náchylné k napadání mšicemi. Pokud se rostlině daří na daném stanovišti, neměníme jej, může dojít k opadu poupat i květů. Vůně bílých až krémových květů je velice intenzivní. Podle mého názoru se jedná o nedoceněnou květinu.
Typický zástupce cibulovin vhodných k pěstování i v bytech dostupný v širokém spektru barev. Cibule lze pěstovat i ve speciální sklenici naplněné vodou. Teplota při rychlení se musí pohybovat v rozmezí 10-15°C, dokud cibule důkladně neprokoření i v tmavé místnosti bez světla. Poté hyacint přeneseme na světlé místo, pokud možno s teplotou stále do 15°C. Zálivka rovnoměrná, při pěstování ve sklenici udržujeme stálou hladinu vody těsně pod spodní částí cibule. Hnojení není nutné, cibule má dostatečné zásoby živin nutných k vykvetení. Před rychlením je nutná přibližně dvouměsíční chladná fáze, jinak nedojde k vykvetení. Některé cibule jsou již před prodejem připraveny tímto způsobem.
Pochází z Blízkého Východu a Číny a kvete bílými, vonnými květy v období od června do září. Ke svému růstu vyžaduje oporu, může dorůstat výšky až tři metry. Přes léto můžeme jasmín pěstovat i jako nádobovou rostlinu venku v květináči. Nároky na světlo jsou vysoké, nesnáší ale přímé slunce. V zimě jasmínu dopřejeme klidovou fázi na světlém, ale chráněném místě s teplotou kolem 5-10°C. Zálivka rovnoměrná, pozor na přelití. Přihnojování jednou za 14 dní hnojivem na pokojové rostliny. Jasmín napadají často mšice, jinak chorobami ani škůdci příliš netrpí. Opadávání listů na podzim a v zimě je přirozený jev.
V posledních letech stále oblíbenější druhy pro pěstování v nádobách. Velmi intenzivně voní zejména druhy Lilium orientalis. Barva květů od bílé, žluté až sytě fialové odstíny. Květy jsou nápadně velké a jejich počet je dán zejména velikostí cibule. Lilie po nasázení umístíme na světlé, chladnější místo (12 - 15°C). Zálivka rovnoměrná, pozor na ulití. V době květu jsou nároky na potřebu vody větší. Hnojíme jednou za 14 dní běžnými hnojivy na pokojové rostliny. Pěstební substrát propustný, lehčí. Chorobami ani škůdci příliš netrpí, snad jen pozor na plíseň šedou a mšice. Výhodou takto pěstovaných lilií je možnost jejich vysazení do zahrady po odkvětu a zatáhnutí.