Skleníky

Jestliže dříve bývalo označení „skleník“ synonymem pro všechny typy skleníků, protože zkrátka všechny skleníky byly ze skla, pak by dnes bylo na místě hovořit v oblasti zahrádkářské spíše o „plastových domcích“. Podíl plastů se přitom většinou týká jen zastřešení, nosná konstrukce totiž dnes bývá nejčastěji z hliníku, oceli nebo dřeva. V dohledné době lze však očekávat, že se situace změní, protože celoplastové skleníky skýtají v oblasti amatérského zahradničení celou řadu výhod.

Plasty disponují přesně těmi vlastnostmi, které jsou pro skleník důležité. To samé lze tvrdit i o pařeništích, u nichž podíl staveb stavěných svépomocí zůstává i nadále velmi vysoký. Materiálem, upřednostňovaným zahradnickými nadšenci, je (a patrně také v dohledné době zůstane) dřevo. Zvláště pak, když dnes každý běžný kutil používá nástroje, s jejichž pomocí může dřevo obrábět na skutečně profesionální úrovni.

Možnosti využití v závislosti na použité technice

Možnosti využití skleníku do značné míry závisí na jeho vlastnostech a technickém vybavení. Například pěstování tropických rostlin má smysl pouze v teplém skleníku s izolačním zasklením, větráním, vytápěním a zastíněním, protože jen takové zařízení dokáže po celý rok zajistit tropické klima, které tyto rostliny ke svému životu vyžadují. Není-li skleník takto vybavený, potom jej lze použít spíše k přezimování rostlin, pokud je ovšem možnost jej vytápět.

Naproti tomu studený skleník se hodí pro pěstování mladých rostlinek nebo ke kultivaci kaktusů. Tento typ se co do technologie a konstrukce od teplého skleníku nikterak neliší, rozdíl je pouze v nákladech na provoz. U skleníků s jednoduchým skleněným nebo plastovým prosklením se vytápění zásadně nevyplácí, popř. má smysl pouze jako ochrana proti zmrznutí během chladných jarních dní. Přesto však lze i v nevytápěných sklenících prodloužit zahradnický rok až na deset měsíců, protože mnohé rostliny, zejména pak různé druhy zeleniny, vydrží i mírné mrazíky, jsou-li chráněny před vysycháním. V tomto případě lze jako ochranu použít rouno, fólii nebo i jehličnaté chvojí.

Vždy je však na místě dbát na optimální izolaci, a to i tehdy, pokud se s vytápěním zprvu vůbec nepočítalo. Obzvláště důležité je utěsnění desek nebo skla a těsnění kolem dveří.

Doplňkové izolace (fólie se vzduchovými bublinkami, popř. se vzduchovými polštářky, polystyrénové desky) rozšiřují možnosti využití, protože díky nim lze udržet vytápění v chladném jarním či podzimním období v únosných, hospodárných mezích. Na jaře je možné používat a vytápět zprvu pouze jednu polovinu či dokonce ještě menší část skleníku; tuto část se vyplatí oddělit od zbývajícího prostoru fólií se vzduchovými polštářky – ušetří se tím náklady na vytápění. Na začátku zahradního roku nebývají požadavky na prostor koneckonců zase až tak vysoké.

Označení „skleníku“

Skleník S ohledem na materiál, převážně používaný k zastřešení (sklo); jako označení všech typů skleníků.

Pařeniště V jazykovém pojetí se často používá ve stejném významu jako „skleník“. Přesně vzato se jedná o skleníky, které jsou zřizovány výhradně za účelem klíčení a rychlení rostlin s cílem podpořit kvetení a následné zrání plodů.

Stará označení plantarium = budova pro pěstování rostlin, caldarium = teplý skleník, tepidarium = temperovaný skleník a frigidarium = studený skleník

Oranžérie / pomerančový skleník Skleník, většinou opatřený sklem pouze na jižní straně, který se stavěl pouze za účelem kultivace pomerančů; známý od 16. století.

Zimní zahrada Nejeden výrobce označuje skleníky, přiléhající ke stěně domu, zimní zahradu. Toto označení však není na místě; zimní zahrada musí totiž odpovídat určitému tepelnému ustanovení. Dříve se však skleněné přístavky takto označovaly. „Správné“ zimní zahrady však byly velké budovy s kavárnou, kde se prostředí se vzrostlými palmami využívalo coby veřejné zábavní centrum.

Zapuštěný prosklený domek Zde jsou boční stěny značně zapuštěné pod úroveň terénu a jsou z cihel nebo betonu; většinou se jedná o domky se sedlovou střechou. Na jedné straně jsou energeticky úsporné, na straně druhé ovšem neposkytují rostlinám dostatek světla.

Malý skleník Název napovídá, že se jedná o malý skleník pro amatérské zahrádkáře. I skleníčky však mohou být co do prostoru velké, jejich průměrná výměra však činí cca 10 m2.

Solární skleník Pojem používaný pouze pro skleníky, které mají střešní plochy o různém sklonu. Díky tomu lze docílit obzvláště velké jižní střešní plochy nebo úhlu sklonu střechy většího než 30 %.

Palmový skleník Pro typický symbol tropických oblastí – palmy – se v předminulém století budovaly ve veřejných a botanických zahradách mimořádně vysoké skleníky. Jeden z nich lze obdivovat např. v Berlíně – Dahlemu.

Fóliovník / fóliový stan Za své označení vděčí tento „skleník“ použitému materiálu – fólii.

Okenní blok / japon. skleník / japan Z jednotlivých pařeništních oken se dříve za pomoci speciálních spojovacích prvků sestavovaly skleníky, ať už jako trvalé, nebo jako mobilní příbytky pro rostliny.