Semena - semenem začíná celý život

Poslal(a) 19.03. 2009 15:08:25 (14491 čtenářů)

Rostliny se od jiných živých organizmů odlišují jednou věcí: mohou se totiž rozmnožovat buď pohlavně prostřednictvím květů, na nichž dochází k opylení a následnému vzniku semen, nebo nepohlavně pomocí řízků, odnoží, dceřiných hlíz a cibulí či dělením, kořenovými řízky apod.

Semena (SEMO)

Samčí květní orgány (tyčinky = antherae) a samičí orgány (semeník s bliznou = čnělka) se většinou nacházejí v těsné blízkosti v témže květu (např. u tulipánu). Takové rostliny se nazývají jednodomé. U jiných rostlin, např. u kukuřice, melounů, skočce (ricinusu) a tykví, jsou samčí a samičí květy oddělené, ale nacházejí se na téže rostlině. Vedle toho existuje malá část dvoudomých druhů rostlin, jejichž jednotlivé rostliny disponují buď se samčími, nebo samičími květy. Mezi ně patří např. špenát, olivy a rakytník.

Rostliny lákají hmyz atraktivními barvami květů, vůněmi i dalšími triky, např. lapacími pastmi, aby přenášel pyl na blizny dalších rostlin, a tím zapříčinil vznik nového potomstva. Cukrová kukuřice, trávy a špenát se stejně jako líska a dub množí pomocí větru (jsou větrosprašné); hrách, fazole, rajčata, lilek se stejně jako vikve, lupina, pomeranče a fíky řadí mezi samosprašné.

Podaří-li se přenést pyl mezi sousedními rostlinami, pak stoupá zpravidla i výnos, při křížení příbuzenských rostlin se naopak vyskytují často i znetvořené plody. Z oplodněných buněk vznikají semena, která jsou vybavena dědičnými informacemi, jež získala od obou původních rostlin. Jedná se o geny růstu, barvy květů, tvaru a velikosti plodů, ale i vůně, výnosnosti, odolnosti vůči chorobám atd. Pro úspěšné ujmutí se je semeno vybaveno energií ve formě uhlohydrátů (hroznový cukr, škrob), tuků, vitamínů a stopových prvků. Ta mu umožňuje úspěšně vyklíčit a přestát dobu, než začnou mladé kořeny přijímat vodu a v ní rozpuštěné živiny a dokud nezahájí první listy produkci rostlinné hmoty pomocí kysličníku uhličitého. Při bobtnání semene, po přísunu tepla, světla a vzduchu začnou enzymy přeměňovat uložený škrob v hroznový cukr, jenž pak poskytuje klíčenci energii. Toto je patrné i zvenčí – když začne slupka semene pukat, objeví se vegetační vrchol s děložními listy a zároveň se začíná vyvíjet kořenový systém. Velká skupina trav, k nimž patří také kukuřice (jednoděložné rostliny čili monokotyledony), vytváří pouze jeden děložní lístek. Většina druhů rostlin má však děložní lístky dva (dvouděložné čili dikotyledony). Jakmile se po děložních lístcích vyvinou první pravé listy, je proces klíčení ukončen.
Ukázka části textu z knihy Výsevy a množení, Siegfried Stein
Nakladatelství Rebo Productions CZ, www.rebo.cz

foto www.semo.cz

Články: semena semenem

26.02. 2010
11.56 kB čtenářů
Kompost
25.02. 2008
20.89 kB čtenářů
Briza media - třeslice prostřední
02.08. 2007
20.40 kB čtenářů
Trávník (2)
13.11. 2008
21.54 kB čtenářů
Celastrus - jesenec, zimokeř
25.05. 2010
11.96 kB čtenářů
Slovníček: O-P
Diskusní fórum / Užitkové rostliny
08.02. 2015
21.33 kB čtenářů
Rajčata - pěstování
21.02. 2013
3.56 kB čtenářů
Černý kořen - pěstování
21.02. 2013
3.27 kB čtenářů
Česnek - pěstování
03.08. 2012
59.69 kB čtenářů
Paprika - pěstování
30.07. 2012
21.15 kB čtenářů
Plíseň česneku
27.06. 2012
9.02 kB čtenářů
Drobné ovoce - jahody
12.04. 2012
50.91 kB čtenářů
Příprava záhonů
29.03. 2012
5.58 kB čtenářů
Načervenalé listy rajčat
27.03. 2012
7.65 kB čtenářů
Zahrádka v pytlích
24.03. 2012
4.40 kB čtenářů
Fóliovník - co se dá vysévat
24.03. 2012
3.68 kB čtenářů
Hrách - pěstování