Semena - semenem začíná celý život

Rostliny se od jiných živých organizmů odlišují jednou věcí: mohou se totiž rozmnožovat buď pohlavně prostřednictvím květů, na nichž dochází k opylení a následnému vzniku semen, nebo nepohlavně pomocí řízků, odnoží, dceřiných hlíz a cibulí či dělením, kořenovými řízky apod.

Samčí květní orgány (tyčinky = antherae) a samičí orgány (semeník s bliznou = čnělka) se většinou nacházejí v těsné blízkosti v témže květu (např. u tulipánu). Takové rostliny se nazývají jednodomé. U jiných rostlin, např. u kukuřice, melounů, skočce (ricinusu) a tykví, jsou samčí a samičí květy oddělené, ale nacházejí se na téže rostlině. Vedle toho existuje malá část dvoudomých druhů rostlin, jejichž jednotlivé rostliny disponují buď se samčími, nebo samičími květy. Mezi ně patří např. špenát, olivy a rakytník.

Rostliny lákají hmyz atraktivními barvami květů, vůněmi i dalšími triky, např. lapacími pastmi, aby přenášel pyl na blizny dalších rostlin, a tím zapříčinil vznik nového potomstva. Cukrová kukuřice, trávy a špenát se stejně jako líska a dub množí pomocí větru (jsou větrosprašné); hrách, fazole, rajčata, lilek se stejně jako vikve, lupina, pomeranče a fíky řadí mezi samosprašné.

Podaří-li se přenést pyl mezi sousedními rostlinami, pak stoupá zpravidla i výnos, při křížení příbuzenských rostlin se naopak vyskytují často i znetvořené plody. Z oplodněných buněk vznikají semena, která jsou vybavena dědičnými informacemi, jež získala od obou původních rostlin. Jedná se o geny růstu, barvy květů, tvaru a velikosti plodů, ale i vůně, výnosnosti, odolnosti vůči chorobám atd. Pro úspěšné ujmutí se je semeno vybaveno energií ve formě uhlohydrátů (hroznový cukr, škrob), tuků, vitamínů a stopových prvků. Ta mu umožňuje úspěšně vyklíčit a přestát dobu, než začnou mladé kořeny přijímat vodu a v ní rozpuštěné živiny a dokud nezahájí první listy produkci rostlinné hmoty pomocí kysličníku uhličitého. Při bobtnání semene, po přísunu tepla, světla a vzduchu začnou enzymy přeměňovat uložený škrob v hroznový cukr, jenž pak poskytuje klíčenci energii. Toto je patrné i zvenčí – když začne slupka semene pukat, objeví se vegetační vrchol s děložními listy a zároveň se začíná vyvíjet kořenový systém. Velká skupina trav, k nimž patří také kukuřice (jednoděložné rostliny čili monokotyledony), vytváří pouze jeden děložní lístek. Většina druhů rostlin má však děložní lístky dva (dvouděložné čili dikotyledony). Jakmile se po děložních lístcích vyvinou první pravé listy, je proces klíčení ukončen.