Živé ploty - období řezu

Ani mezi odborníky nepanuje jednotný názor na nejvhodnější dobu řezu. Lze ale vycházet z toho, že chladu odolné dřeviny mohou být sestříhány již na podzim po opadání listů nebo v zimním období, kdy není na zahradě tolik práce. Pokud ale uhodí mrazy, neměli bychom už řez provádět, neboť na jedné straně je práce kvůli počasí značně obtížná, na druhé straně může v místě řezu docházet k otlačeninám, které jsou později kvůli zaschlým zakončením výhonů nepříjemně viditelné.

Pouze u citlivějších druhů, jako je ptačí zob vejčitý (Ligustrum ovalifolium) a zimostráz vždyzelený (Buxus sempervirens) provádíme řez až na jaře po posledních mrazících. Výjimku tvoří modříny použité pro výsadbu živého plotu Larix decidua a Larix kaempferi, u nichž je nejvhodnější období řezu na konci června nebo na začátku července.

Jednorázovým řezem na podzim či na jaře lze dosáhnout téměř u všech dřevin dostatečně hustého vzhledu. Stanovil-li si však někdo vyšší nároky na strukturu živého plotu, nabízí se mu možnost provést druhý řez v průběhu léta, nejlépe od poloviny do konce června, a tím docílit podstatného kvalitativního zlepšení. Dřeviny vyženou po druhém řezu nové, takzvané „Janovy výhony“ (podle jména v kalendáři, v období, kdy je tento řez prováděn – pozn. překl.) a do podzimu ještě pěkně obrostou. Druhý řez však nesmíme provést v létě příliš pozdě, jinak nové výhony nestihnou do podzimu vyzrát.

Druhý řez je žádoucí také tehdy, jeli síla růstu zvolené dřeviny ve vztahu k požadované výšce živého plotu příliš vysoká. Po prvním řezu se vytvoří extrémně dlouhé a silné výhony, které jsou v následujícím roce jen těžko odstranitelné a zároveň zanechávají nevzhledný dojem díky chybně vyhlížejícímu tvarování povrchu takového živého plotu.