Rostliny: Rubus fruticosus - ostružiník křovitý

Čeleď: růžovité (Rosaceae)
Popis: Pod tento druh se v běžné praxi zahrnuje asi 50 těžko rozlišitelných a navzájem se volně křížících druhů, které jsou z farmaceutického hlediska rovnocenné a nerozlišují se. Obecně je to keř s dvouletými až víceletými pruty, které dřevnatějí. Jsou obloučnaté, poléhavé nebo plazivé, někdy šplhají v křoví nebo v houštinách vzhůru mezi větvemi jiných stromů. Dotkne-li se špička obloučnaté větve půdy, obyčejně zakořeňuje v novou rostlinu.

Prýty jsou oblé, častěji však trochu hranaté a obyčejně porostlé tvrdými, špičatými, rovnými nebo zahnutými ostny a vedle nich ještě štětinkovitými žlázkami. Listy na nekvetoucích prýtech jsou dlanitě nebo znoženě pětičetné, řidčeji jen 3 – 4četné, často ostnité, složené z lístků široce vejčitých, špičatých, na okraji jednoduše nebo dvojitě pilovitě zubatých, na líci lysých, chlupatých až šedobělavě plstnatých. Listy kvetoucích prýtů jsou většinou 3 – 5četné. Květy skládají latnatá, často bohatá květenství, vyrůstající z paždí listů dvouletých prutů. Stopky květenství jsou 1 – 3květé, někdy i vícekvěté. Kalich je obyčejně plstnatý a korunný plátky (5) jsou bílé nebo růžové. Semeníčky uzrávají v malé, kulaté, černé, někdy trochu sivě ojíněné peckovičky, které dohromady skládají složený plod – ostružinu, jež – na rozdíl od maliny – se odděluje od kalicha i s lůžkem. Kvete od května do srpna. Plody uzrávají později než maliny, většinou po žních.

Výskyt: v křovinách, lesích, na okrajích lesů, v pobřežních houštinách, u cest a na mezích po celé Evropě a v západní Asii. Na zahradách se často pěstují různé velkoplodé a beztrnné odrůdy.

Poznámka: Pod jménem Rubus fruticosus je v Linnéově herbáři uložena položka zahrnující ostružiník zřasený (Rubus plicatus) a nějakého zástupce sekce Corylifolii. I když tato směsná položka je typem druhového jména R. fruticosus L. 1753 i rodového jmnéna Rubus L. 1753, nezdá se být vhodné toto jméno přijímat jako správné jméno pro ostružiník zřasený, hlavně vzhledem k tomu, že toto jméno bylo dlouhou dobu užíváno jako souborné označení pro všechny pravé ostružiníky (sect. Rubus) a mnohdy i včetně zástupců sekce Corylifolii. Užívání v úzkém a nově vymezeném smyslu by přineslo četné praktické obtíže a zmatky.

Sběr pro léčivé účinky

Droga: listy (Folium rubi fruticosi)
Obsahové látky: třísloviny, flavony, organické kyseliny, cukry, stopy silice a řada dalších látek
Sběr a sušení: Sbírají se mladé svěží listy, nejlépe bez dlouhých řapíků, aby rychle schly. Nejkvalitnější drogu poskytují listy sbírané v době květu. Rychle se suší v tenkých vrstvách na vzdušných místech přirozeným teplem, při sušení umělým teplem při teplotě 40 – 50 °C je třeba dbát, aby si droga uchovala původní barvu. Droga je bez pachu a má trpkou, poněkud nahořklou chuť. Kvalitu drogy snižují jiné části rostliny a ztmavlé listy. Musí se uchovávat v dobře uzavřených nádobách chráněná před světlem.
Použití: je obdobné jako u maliníku, v lidovém léčitelství se listy používají také při různých druzích krvácení, zevně k omývání při vyrážkách a ke kloktání. Jsou součástí čajové směsi Diabetan, používané jako pomocný lék při cukrovce, a žaludeční čajoviny Stomaran.

Plody

Obsahové látky: cukr, pektin, anthokyany a organické kyseliny
Využití: Plody představují velmi chutné a biologicky hodnotné ovoce, které lze použít na přípravu sirupu, marmelády, zavařenin apod. Šťávou se někdy přibarvují málo červená révová vína.