Na toto odkazuje norma ČSN 83 9051: 2006 „Technologie vegetačních úprav v krajině – Rozvojová a udržovací péče o vegetační plochy“ (idt DIN 18919: 2002), která obsahuje údaje o tom, jak má vypadat nejen péče o danou vegetaci, ale i její výsledek. Abychom u dřevin dosáhli pokud možno husté struktury, musíme podpořit zvětvení pomocí zakracování výhonů. U keřů a pyramidálních tvarů je v prvních dvou letech nutné zastřihávat střední a postranní výhony o polovinu.
Živé ploty
Pokud je výška rostlin zatím nižší než plánovaná výška plotu, střední výhon zpočátku nezakracujeme, zakracovat začneme až po dosažení požadované výšky. Pro
první řez bychom si měli vyrobit konstrukci z dřevěných latí, aby byly přesně vymezeny okraje řezu pomocí drátů nebo provázku.
Živé ploty do výšky kolem jednoho metru můžeme stříhat tak, že jim ponecháme kolmé stěny. U vyšších živých plotů se doporučuje, aby stěny živého plotu měly 5 až 10% sklon. Tím se zabrání
vyholování výhonů u základny v důsledku nedostatku světla a také tomu, aby pak bylo těmito ploty vidět na druhou stranu. To je důležité dodržet hlavně u světlomilných dřevin, jako je
modřín opadavý (
Larix decidua),
smrk obecný (
Picea abies) a
zerav západní (
Thuja occidentalis). Stínomilné dřeviny jako
tis červený (
Taxus baccata) nebo
habr obecný (
Carpinus betulus) umožňují i pěstování poměrně vyšších plotů s kolmo vedeným řezem. Klademe-li důraz na vytvoření obzvláště hustých živých plotů, neměli bychom se snažit hned v prvních letech dosáhnout konečné šířky a výšky. Proto volíme nejdříve o něco užší profil, abychom živý plot udrželi od počát-ku hustý i uvnitř. Teprve postupem času necháme plot dorůst do konečných rozměrů. Také zde je vhodné použít provázkovou konstrukci jako pomocného zařízení při tvarování, obzvláště pokud sami nemáme s touto prací dostatek zkušeností. Z perforovaných latí se dá vyrobit také šablona, kde si můžeme nastavovat výšku a šířku a tím ji přizpůsobovat v průběhu doby měnícím se rozměrům daného živého plotu.
Později, po dosažení konečného profilu, je možno provázkovou konstrukci odložit, protože pokud budeme při každém následujícím řezu stříhat na poslední dosaženou výšku, plot zůstane v podstatě udržován v konstantním tvaru.
