Živé ploty - výsadba a péče o volně rostoucí živé ploty

Příprava půdy před výsadbou volně rostoucích živých plotů se v zásadě neliší od toho, jak připravujeme zeminu pro tvarované nebo nestříhané živé ploty. Neprovádí se zde příprava půdy pouze po řádcích, ale pracuje se na celé ploše. To znamená zkypření spodní vrstvy půdy ještě před navezením svrchní části půdy, především pokud bylo podloží zhutněno stavebními stroji. Odkazy na toto jsou obsaženy v normě ČSN 83 9011: 2006 „Technologie vegetačních úprav v krajině – Práce s půdou“ (idt DIN 18915: 2002).

Pro výsadbu i následnou péči je kvalita svrchní části půdy opravdu významná. Pozemek by měl být pokud možno odplevelený, platí to ale hlavně pro vytrvalé plevele. Je-li ornice zamořena plevely, doporučuje se provést předvýsev ředkví olejnou (Raphanus sativus var. oleiformis) a výsadbu odložit až na následující rok. Alternativně se může několikrát prokypřit půda a vybrat kořínky různých plevelů, jako jsou pýr, bodlák, bršlice kozí noha nebo svlačec. Co se týká výsadbových prací a hnojení, je třeba odkázat na odpovídající údaje týkající se tvarovaných a volně rostoucích živých plotů, které jsou obsaženy v normě ČSN 83 9051: 2006 „Technologie vegetačních úprav v krajině – Rostliny a jejich výsadba“ (idt DIN 18916: 2002).

Při vlastní výsadbové práci se postupuje krok za krokem, tak jak máme znázorněno ve výsadbových plánech. Nejdříve se vysazují větší solitérní rostliny, pro které je třeba připravit výsadbové jámy asi 1,5krát větší než kolik zabírá kořenový bal. Všechny solitéry nad 150 cm se zpravidla ukotvují pomocí kůlů (jedná se buď o samostatné svislé kůly, příčné nebo dvojité kůly, případně trojhrany), aby se zajistil růst bez nebezpečí vyvrácení nebo poškození rostliny.

Podle „druhého a třetího kroku“ ve výsadbovém plánu se keře rozdělí a vysází. Stejně tak se postupuje s malými dřevinami a trvalkami v „kroku čtvrtém“.

Péči v prvním období po výsadbě můžeme omezit jen na příležitostnou zálivku v delších obdobích sucha. V prvních dvou letech je třeba čas od času zkontrolovat opěry u vysazených dřevin, ale po třech letech je můžeme úplně odstranit. Na jaře by měly být odstraňovány staré výhony u trvalek.

Je důležité pozorovat, jak se dřeviny vyvíjejí. Když ještě po několika letech například keřové růže nebo mochny nekvetou, popřípadě kvetou málo, měli bychom provést udržovací řez, při němž odstraníme staré výhony takřka až u země. Přitom ale musíme dát pozor, aby zůstal zachován habitus rostliny.

U výsadeb živých plotů se počítá zpravidla s o něco menším sponem, než jednotlivé druhy později potřebují ke svému plnému rozvoji. Toto opatření je však nutné, nechceme-li na dosažení požadované ochranné funkce čekat několik let. Asi po pěti až deseti letech jednotlivé rostliny navzájem prorostou. To je sice chvályhodné, protože se tím plot dokonale zahustí, ale časem dojde bohužel i k tomu, že dřeviny začnou odspodu v důsledku nedostatku světla vyholovat. Abychom tomu zabránili, musíme včas provést určitá opatření, nejlépe odstraněním několika rostlin, abychom zajistili zbývajícím dostatečné prosvětlení. Tyto zásahy však musíme provést opravdu s citem, aby si živý plot zachoval svoji ochranou funkci.

Samozřejmě dochází v průběhu roku také k úplnému odumření některých druhů, především půdopokryvných trvalek, které jsou vystaveny postupně a plynule přibývajícímu zastínění uvnitř živého plotu. Tento vývoj je ale třeba respektovat, protože nám zde tím pádem neporostou ani žádné plevelné rostliny.

Tato místa pod dřevinami můžeme však oživit pomocí rostlin vykvétajících již v předjaří.

K nim patří především domácí, bíle kvetoucí sasanky (Anemone nemorosa), modře kvetoucí odrůda (Anemone nemorosa ‘Robinsoniana’), jakožto i žlutě kvetoucí sasanka (Anemone ranunculoides). Na okraji výsadby dřevin se daří v suchém kořenovém prostoru také na jaře kvetoucímu bramboříku (Cyclamen coum subsp. coum). V lehčím stínu se kromě jiného rozrůstají také česnek medvědí (Allium ursinum), ale i ladoňka (Scilla mischtschenkoana) a jaterník podléška (Hepatica nobilis). Výše jmenované druhy se totiž objeví již před vyrašením listů na dřevinách a později zase všechny téměř bez výjimky zatáhnou zpět.