Množení dřevitými řízky je pro dřeviny stejně důležité jako množení vrcholovými řízky pro pokojové rostliny.

U vrbových kočiček a zlatice (forzýtie) můžete již ve váze pozorovat, jak snadno a rychle zakořeňují. Pletené ploty nebo oblouky z vrb velmi jednoduše získáte , když vyzrálé jednoleté pruty zapíchněte do země a držíte je tak dlouho ve vlhku, až samy zakoření.

Rybízy, maliníky, zlatice, plané růže, pustoryly, jabloně a vinná réva, to jsou některé druhy, které se dají množit dřevitými řízky. Chcete-li získat větší porosty, musíte vyhlédnutou matečnou rostlinu již rok předem podnítit silným zpětným řezem k mohutnému růstu. V zahradě půjde spíše jen o několik exemplářů, které získáte z vhodných výhonů. Dřevité řízky ztrácejí vysycháním mnoho síly a proto by měly být co nejrychleji zpracovány nebo alespoň uloženy v chladu ve vlhkém písku, obaleny vlhkým hadrem či chráněny plastovým sáčkem. Stříhání provádějte na konci podzimu, když opadají listy nebo v zimě v bezmrazých dnech.

Postupuje se takto:

Dřevité řízky se stříhají na délku nůžek (20–30 cm). Šikmý řez pod listovým kolénkem se používá na spodním, rovný řez na horním konci řízku. Mezi nimi leží 2–3 nody (kolénka). Ve školce se zapouští připravené řízky tak hluboko do rovné brázdy, aby vyčnívala pouze 2–3 „tažná očka“.

Ve vlhké půdě se na jaře vyvíjejí kořeny a výhony. Na podzim se pak řízkovanci vysadí ve správném rozestupu.

U růží opět sáhněte po vyzrálých jednoletých výhonech a napíchejte je v srpnu.

Ne všechny dřeviny zakořeňují snadno – naopak. Stejně jako u dřevnatějících řízků citrusů ošetřete řezné plochy hormonálním pudrem. Přebytečného prášku se zbavíte lehkým poklepem.