Ozelenění domovních zdí

Poslal(a) 25.04. 2009 20:41:24 (24041 čtenářů)

Tento problém dobře zná mnoho majitelů zahrad: zatímco zahrada pod láskyplnou péčí doslova kvete, dům vypadá vedle přiléhajících záhonů jako cizorodé těleso. Řešení je přitom snadné, nenáročné na prostor a zároveň atraktivní: ozeleňte fasádu popínavými rostlinami.

Ozelenění domovních zdí: Parthenocissus tricuspidata - přísavník trojcípý

Vysoké zdi domů o třech a více poschodích můžete nejsnáze ozelenit samopnoucími rostlinami, které se na fasádě drží příčepivými kořeny nebo příchytnými destičkami, takže nevyžadují oporu.

Kontrolovaný vzestup
Nejčastěji jsou využívány rychle rostoucí dřeviny okrasné listem – břečťan a přísavník pětilistý nebo trojcípý. Při jejich volbě je však namístě opatrnost, protože rostliny mohou za určitých okolností budovu poškodit. K samopnoucím rostlinám patří také půvabné dřeviny okrasné květem, jako hortenzie řapíkatá a trubač kořenující. Tyto druhy však časem vyžadují horizontální oporu, protože příčepivé kořeny po několika letech už těžké rostliny na stěně neudrží. Kolem oken a dveří je u všech samopnoucích rostlin nutný pravidelný zpětný řez.

Popínavky pro každého
Pro menší fasády jsou vhodnější ovíjivé rostliny, neboť jejich rozrůstání je v podstatě omezeno pouze na oporu. Ohebné výhony se vinou vzhůru kolem svislých opor. Mezi atraktivní ovíjivé rostliny patří například aktinidie, podražec, zimolez a chmel. Vistárie, která má mohutný vzrůst, vyžaduje masivní, dobře ukotvená ocelová lana. Po odkvětu vistárie byste neměli zapomínat na zpětný řez, abyste se bohatství modrých květů dočkali i příští jaro.

Pro menší plochy, například prostory mezi okny nebo výklenky mezi domem a garáží, jsou ideální volbou pnoucí růže nebo plaménky. Růst těchto kvetoucích krásek lze snadno usměrnit oporou; přečnívající výhony můžete v případě potřeby odříznout.

U pnoucích růží se musíte rozhodnout mezi menšími, většinou opakovaně kvetoucími růžemi ze skupiny climberů (maximální výška 4 m), a většími, zpravidla jen jednou kvetoucími růžemi ze skupiny ramblerů (výška až 8 m). Všechny pnoucí růže je nutné připevnit na opěrnou mřížku nebo na vodorovné dřevěné latě, aby se pod vahou květů nepřevážily.

Slabě rostoucí odrůdy plaménku se dokonale hodí pro něžné ozelenění stěn u vchodu do domu nebo na terase. V zahradnictvích je k dostání množství odrůd, které kvetou v květnu až červnu a poté ještě jednou v srpnu až září. Jsou vhodné na záhony i do velkých nádob. Pěknými příklady jsou modře kvetoucí odrůdy ’Lasurstern’ a ’Multiblue’ nebo nachově kvetoucí ’Jessica’ a ’Cuba’. Jejich vzrostná výška dosahuje maximálně dvou až tří metrů, takže se jen zřídka dostanete do situace, kdy budete muset odstraňovat přerostlé výhony. Ideální stanoviště pro plaménky nabízejí západní nebo východní stěny, které jsou dobře osluněné, ale nejsou vystaveny žhnoucímu polednímu slunci.

Orientace domovní zdi hraje při volbě rostlin důležitou roli. Pro nestíněné jižní stěny se nabízejí slunomilné popínavé rostliny, jako aktinidie a trubač. Plamének a pnoucí růže zde budou prospívat jen tehdy, pokud jim zajistíte dostatečnou vlhkost půdy a jejich báze budou stíněny jinými rostlinami. Severní stěny zůstávají vyhrazeny rostlinám stínomilným, například hortenzii řapíkaté, břečťanu a podražci. U západních a východních stěn, které jsou osluněny jen část dne, máte při výběru volnou ruku – vyjma milovníků slunce, jakými jsou trubač a aktinidie.

Zelená fasáda vypadá nádherně – všechna radost se však rozplyne, pokud popínavé rostliny poškodí omítku. Problémy většinou vznikají u silně rostoucích samopnoucích rostlin, jako je břečťan a přísavník, které se na stěnách pevně drží příčepivými kořeny nebo příchytnými destičkami. V případě poškozených stěn s puklinami v omítce byste tyto samopnoucí dřeviny neměli k fasádě vysazovat. Příčepivé kořeny mohou vnikat do trhlin a proměnit se ve vlhkém tmavém prostředí v normální kořeny. Časem se kořeny prodlužují a sílí, vrůstají pod omítku a nakonec ji odloupnou od stěny. Břečťan a přísavník se nehodí pro fasády, které nejsou v dobrém stavu, ani pro citlivé části budov, například římsy, okapové žlaby, střešní tašky, okenice a dřevěné a břidlicové obložení. Okapové roury můžete pěkně zkrášlit ovíjivými rostlinami, jako podražcem, zimolezem nebo chmelem. Nevhodné jsou však silně rostoucí ovíjivé rostliny, jako vistárie nebo zimokeř, které mohou roury rozdrtit.

Náš tip: Při výběru popínavých rostlin je důležitá jejich vzrostná výška. Samopnoucí rostliny používejte jen tam, kde ani po letech nezasáhnou citlivé části budovy.

Ozelenění domovních zdí: Wisteria - vistárie

Ozelenění domovních zdí: Clematis - plamének

Ukázka textu z časopisu Naše krásná zahrada
Vydavatelství BURDA Praha spol. s.r.o.
Luxembourg Plaza, Přemyslovská 2845/43, 130 00 Praha 3
http://www.burda.cz/

foto Hana Vymazalová

Články: ozelenění domovních

10.06. 2011
25.59 kB čtenářů
Popínavé rostliny na domě
24.01. 2008
42.47 kB čtenářů
Hedera - břečťan
Diskusní fórum / Popínavé rostliny
10.08. 2016
13.11 kB čtenářů
Přísavník na zdivo bez omítky ?
29.06. 2016
33.11 kB čtenářů
Kiwi , aktinidie - pěstování
10.04. 2016
2.29 kB čtenářů
Problém s břečťanem - nová fasáda
29.06. 2015
12.25 kB čtenářů
Popínavky - rady pro pěstování
03.06. 2015
43.19 kB čtenářů
Přísavník - drátěný plot
28.05. 2015
3.04 kB čtenářů
Réva - žluté listy
22.05. 2015
2.73 kB čtenářů
Popinavky na tieniacu siet
09.03. 2015
9.31 kB čtenářů
Popínavá rostlina na / či před dřevěný plot na slunném místě
17.02. 2015
35.81 kB čtenářů
Popínavá letnička - popnutí zdi
24.08. 2014
23.16 kB čtenářů
Balkonové rostliny - jak je přezimovat
08.08. 2014
5.70 kB čtenářů
Břečťan popínavý - uchycení na betonové zdi