Rostlinolékař - nejčastější houbové infekce

Padlí je onemocnění způsobované různými houbami. Jednotliví původci jsou vždy specializovaní na určitý rostlinný druh. Běžnými hostiteli jsou mj. růže, ostrožka, okurky, jahody či angrešty. Na listech, květech a plodech infikovaných rostlin se šíří moučnatě bílý povlak.

Padlí patří k houbám, jimž svědčí pěkné počasí; obzvláště rychle se šíří za horkého dusného počasí a vysoké vzdušné vlhkosti. U všech ohrožených druhů dbejte na dostatečné odstupy mezi rostlinami a jejich umístění na slunném vzdušném stanovišti. Vyvarujte se přehnojení, které by vyvolalo tvorbu příliš měkkých listových pletiv. Preventivně působí postřik z přesličkové jíchy nebo také česnekový čaj. Existují i odrůdy rezistentní proti padlí.

Infekci můžete omezit pravidelným odstraňováním a ničením napadených částí rostlin. V obchodech jsou navíc k dostání účinné biologické postřiky pro boj proti padlí.

Plísně (Botrytis) jsou v zahradách široce rozšířené. Libují si především ve vlhkých podmínkách a měkkých pletivech. Tyto houby napadají oslabené jedince! Jsou vlastně všudypřítomné, ale nebezpečnými se stávají, až když vznikne příhodné prostředí. Jejich poznávacím znakem je plísňový povlak na listech, květech či plodech. Plodinami náchylnými na plísňové infekce jsou mj. jahody, okurky, rajčata, cibulová zelenina i květiny, např. pivoňky. Chránit je můžete především správnými pěstebními podmínkami. Vhodné stanoviště a půdní vlastnosti mají značný vliv. Důležité je také nedávat rostlinám příliš velké dávky hnojiva. K posílení obranyschopnosti rostlin poslouží postřik z přesličkové jíchy nebo řasové přípravky. Příznivé účinky prokazuje i kamenná moučka a smíšené výsadby s česnekem. V případě záhonů s jahodníky se osvědčila mulčovací vrstva ze slámy, na níž mohou jahody ležet v suchu a jsou chráněné.

Pokud budete včas odstraňovat všechny napadené části, zabráníte dalšímu šíření infekce. Na zahradách obhospodařovaných přírodními metodami zpravidla není nutné přikročit k razantnějším zákrokům.

Rzi představují velmi rozmanitou skupinu hub. Mnohé z nich potřebují pro uskutečnění svého vývoje na přechodnou dobu mezihostitele. Jak už název napovídá, typickým znakem infekce těmito houbami je rezavohnědé až načervenalé zbarvení na listech. Zvláště rozšířeným druhem je rez růžová. Na listech napadených rostlin se objevují skvrny zpočátku červenavě bílé, v pokročilejším stadiu hnědočerné. Při intenzivním šíření začnou ve velkém opadávat listy, čímž je rostlina výrazně oslabena.

Rez slézová a rez vejmutovková na rybízu jsou dalšími z běžných houbových onemocnění. Důležitá je opět prevence jejich rozšíření.

Stěžejním úkolem je pravidelné odstra­ňování a ničení všech napadených listů. Zvláště na podzim nesmíte nechat na záhonech ležet žádné infikované zbytky rostlin. Jinak rzi přezimují v půdě záhonu. Během horkých letních dnů se vyvarujte zavlažování rozstřikovačem, zvláště u růží. Vlhké listy by poskytly optimální živnou půdu pro rozvoj rzi.

Plíseň bramborová (Phytophthora infestans) napadá především brambory a rajčata. Velké škody může způsobit jak na listech, tak na plodech. Rozvoj infekce začíná na listech, které nejprve získávají hnědočerné zbarvení, vypadají jako spálené a nakonec odumírají. Na rajčatech se objevují hnědé skvrny, ty se rozrůstají a celý plod se začíná kazit. Na bramborových hlízách se ukazují světle šedé skvrny, dužina se přitom zbarvuje hnědočerveně a posléze přechází v suchou hnilobu.

Kvůli velkému nebezpečí vzájemné infekce nikdy nevysazujte brambory a rajčata v přímém sousedství. Vhodná preventivní opatření představují všechny prostředky posilující listová pletiva, jedná se mj. o přesličkovou jíchu, řasové přípravky nebo kamennou moučku. Při volbě rostlin vybírejte rezistentní odrůdy! Všechny infikované části je nutné pravidelně odstraňovat a likvidovat.

S intenzivním šířením plísně bramborové můžete s jistotou počítat v letních měsících, pokud panuje sychravé počasí. Za těchto podmínek je možné rajčata ochránit pouze tehdy, pěstujete-li je ve skleníku, fóliovníku nebo na velmi teplém, před deštěm chráněném stanovišti u zdi domu.

Pro případy nouze jsou v obchodech běžně k dostání přípravky s obsahem mědi; na ekologicky ošetřovaných zahradách však nemají opodstatnění. Vzhledem k tomu, že nejsou soukromí biopěstitelé závislí na sklizni z vlastní zahrady, měli by na podobné prostředky zapomenout a smířit se s proměnlivostí počasí.