Wisteria floribunda 'Violacea Plena' - vistárie květnatá
Ojedinělá plnokvětá odrůda se středně dlouhými světle modro-fialovými hrozny květů. Kvete postupně v květnu až červnu. Vyžaduje chráněné a teplé stanoviště a dostatek prostotu.
Původ: Původní druh rozšířen v Japonsku na ostrovech Honshu, Shikoku a Kyushu, kde roste na okrají lesů, v houštinách a podél koryt horských potoků a říček. Výjimečná plnokvětá odrůda vznikla již před rokem 1870.Vzhled: Popínavý, bujně rostoucí liánovitý keř. Textura hrubá, jednotlivé listy jsou dobře rozlišitelné i z větší vzdálenosti a přitom vzdušně stavěné. Základní větve jsou dlouhé, poměrně silné, mladší výhony šlahounovité, tenké, zelené. Listy střídavé, lichozpeřené (9-19 lísků), krátce řapíkaté, světle zelené, na podzim svítivě žluté. Květy jsou plnokvěté, světle modro-fialové, délka kvetoucích hroznů je 30-45 cm. Doba květu květen až červen, hrozny nakvétají postupně. Květní základy se tvoří převážně na kratších a slabších postraních větvičkách, nejbohatší květy jsou na vodorovných výhonech. Plodem je suchý lusk, 10-15 cm dlouhý, v olistění však téměř zaniká. Mrazuvzdornost ve dřevě -20 až -23°C.
Nároky: Vyžaduje slunné stanoviště, v polostínu kvete velmi neochotně, teplejší polohy, pokud možno bez průvanu. Ideální je jižní a jihozápadní zeď nebo stěna s konstrukcí. Na půdu není náročná, nejlépe vyhovují kvalitní propustnější půdy, příliš těžké jílovité půdy nejsou vhodné. Na půdách s vysokým obsahem vápníku (Ca) často trpí žloutnutím - chlorózou listů. Otužilý druh, avšak v tuhých zimách může namrzat, dobře obrůstá ze staršího dřeva. Mladé rostliny potřebují v prvních 3 letech po výsadbě vydatnější zálivku během horkého letního počasí, nesnášejí udusaný a zhutněný povrch půdy.
Řez: Vistárie vyžaduje pravidelný řez pro zapěstování potřebného tvaru aby pokryla vymezený prostor a bohatě kvetla. Po výsadbě zakrátíme nejsilnější výhon na 1 až 1/3 délky, ostatní výhony zakrátíme na 2-3 očkové čípky. V dalších letech vybereme 1 až 3 vedoucí výhony, které vyvazuje požadovaným směrem na konstrukci. Tyto vedoucí - kosterní výhony musí být silné a bujné a v předjaří je zakrátíme vždy na délku 60 až 100 cm. Ostatní bujné výhony zcela odstraníme a slabší boční výhony zakrátíme na délku 20 až 30 cm. Důležitý je následně letní řez od konce května do srpna, kdy opakovaně až 3 krát zaštipujeme boční bujné výhony až na 1 délky ( 15-25 cm). Tímto zásahem silně potlačíme bujný růst neplodných výhonů a podpoříme prorůstání a výživu plodonosného obrostu ve spodních partiích výhonů. Od srpna již rozeznáme kratší a vejčité květní pupeny pro příští rok.
Použití: Velmi efektní popínavá dřevina, vysazujeme ji zásadně na dominantní místa v zahradě, hlavně na větší pergoly, balkony, zdi, sloupy, mohutné mříže či ploty, verandy, vstupní oblouky atd. Není vhodné kombinovat ji s jinými pnoucími rostlinami, které většinou úspěšně přesrůstá, snad kromě trubače (Campsis).
