Rostlinolékař - mšice

Prostředky v boji proti mšicím

Nejmenší živočichové často vyvolávají v pěstitelích tu největší paniku. Sotva se objeví pár zelených mšic na poupatech růží či několik mšic makových na třešňových stromech, už sahají zahradníci po postřikovači jako zanícení obránci vlasti po střelné zbrani. Uvědomělé pěstitele - milovníky přírody, kteří chtějí své rostliny ochránit před nájezdem mšic, však ani nenapadne, aby tímto způsobem zničili jednou ranou jak škodlivé, tak i mnohé prospěšné organismy. Spolu se mšicemi by totiž zahubili mj. i slunéčka sedmitečná či larvy zlatooček. Pokud se takto zbaví přirozených protivníků, připraví volnou cestu pro napadení dalšími, většinou rezistentními škůdci. K provedení razantních kroků byste proto měli přistoupit až v případech největší nouze.

Při začínajícím napadení škůdci si rozumný zahradník vystačí s prostředky, které v jeho malé zelené říši nezničí všechny ostatní drobné a nevinné obyvatele.

Přirození protivníci

Neocenitelnou roli v boji proti mšicím hraje bezpočet drobných živočichů, kteří jsou součástí bohatého přírodního společenstva na biozahradě. Nejznámějšími jsou pravděpodobně slunéčka sedmitečná a jejich larvy, kromě nich však mají mšice ve svém jídelníčku i larvy pestřenek a zlatooček, zákeřnice, lumci, škvoři a ptáci. Tyto důležité pomocníky by měl každý biozahrádkář dobře znát a chránit.

Jednoduché zákroky

Kde se objeví mšice pouze v malém množství, můžete je jednoduše rozmačkat nebo odplavit silným proudem vody. Silně napadené vrcholky byste měli ihned odstřihnout a zničit. Pomoci také může vydatná zálivka kopřivovou jíchou nebo tekutým hnojivem z řas. Hnojiva posílí obranyschopnost napadené rostliny. Další možností, kterou lze uplatnit pouze za suchého počasí, je poprášení rostlin řasovým vápencem, kamennou moučkou nebo dřevěným popelem.

Výroba vlastních přípravků

Sama příroda vám zdarma nabízí materiál na výrobu rostlinných jích coby účinných postřiků bez nežádoucích vedlejších účinků.

• Jícha z vratiče: 300 až 500 g čerstvých kvetoucích natí vratiče obecného (Tanacetum vulgare) nebo 30 g sušených natí přelijte 10 litry vody. Následující den obsah nádoby pomalu vařte na mírném ohni asi 30 minut. Vychlazenou jíchu přeceďte a nezředěnou tekutinou postříkejte jak napadené rostliny, tak půdu pod nimi.

• Jícha z kapradin: Vhodnou výchozí surovinou jsou listy kapradě samce (Dryopteris filix-mas) či hasivky orličí (Pteridium aquilinum). Na 10 litrů jíchy potřebujete 1 kg čerstvých nebo 100 g sušených listů; postup výroby je stejný jako u vratiče. K postřiku opět použijte nezředěnou přeceděnou jíchu. Působí proti mšicím a můžete ji aplikovat i na ovocné stromy jako účinný zimní postřik proti červcům a vlnatkám.

• Čaj z pelyňku: 300 g čerstvých nebo 30 g sušených natí pelyňku přelijte 10 litry vody. Bylinku musíte nechat louhovat 10–15 minut. Mšice postříkejte vychlazeným nezředěným čajem.

• Mýdlový postřik: Postřik připravený z čistého mýdla se používá zpravidla ve formě dvouprocentního roztoku. Podle míry napadení rozpusťte 150 až 300 g mýdla v 10 litrech horké vody. Vychlazenou mýdlovou vodu nastříkejte přímo na mšice.

Pozor: Mýdlový roztok sice není jedovatý, ale kromě nežádoucích mšic může zahubit i užitečné organismy s jemnou „kůží“, jako např. larvy pestřenek!

Prodávané přípravky

Přípravky působící selektivně jen na některé škůdce, např. mšice, jsou jistě řešením relativně nejšetrnějším k přírodě. Takovéto prostředky totiž zároveň neničí všechny ostatní přítomné organismy. Redukují pouze stavy určité dočasně přemnožené skupiny hmyzu, aniž by poznamenaly celý ekologický systém.

Ukázkovým příkladem jsou výtažky ze semen stromu Azadirachta indica. Obsahují látku zvanou azadirachtin. Jakmile se dostane do těl mšic, přestanou žrát, a navíc se naruší jejich hormo-nální systém tak, že se nemohou dále rozmnožovat. Preparáty nepředstavují nebezpečí pro další organismy. Ve specializovaných obchodech je naleznete pod různými názvy.

Selektivní účinky mají také biologické přípravky na bázi bakterie Bacillus thuringiensis. Jsou určeny především proti housenkám běláska zelného; pro většinu ostatních motýlů jsou neškodné.

V akutních případech můžete použít také přírodní prostředky obsahující látku pyrethrin, šetrné ke včelám, které jsou k dostání ve specializovaných obchodech v provedení od různých výrobců. Přípravky z kopretiny řimbaby nejsou jedovaté pro člověka ani domácí zvířata, zato jsou smrtelné pro mšice a další tudenokrevné organismy. Bohužel tedy postihují i prospěšné obyvatele zahrady, jakými jsou slunéčka a pestřenky. Používejte je proto, jen hrozí-li opravdu velké škody, které nejste schopni odvrátit jinými prostředky. Aplikaci syntetických pyrethrinových přípravků byste měli na zahradě samozřejmě kategoricky zavrhnout!

Ve většině případů si však jistě vystačíte s vlastnoručně připravenými přírodními postřiky. Uvidíte, že budou držet mšice zkrátka a nedovolí jim vážně ohrozit vaše zeleninové ani květinové záhony. Absolutní vyhubení mšic není nicméně ani nutné, ani žádoucí. I tento pro zahradu škodlivý hmyz má své nezastupitelné místo v ekologickém řetězci a hraje svou roli. Jak by sýkorky nasytily své mladé, kdyby v celé zahradě nebyla jediná mšice?