Štěrkované cestičky a plochy v zahradě

Velký počet nedlážděných a frekventovaných cest a míst v historických parcích a zahradách nás přesvědčuje o tom, že štěrkované cesty jsou nejen krásné, ale že mohou být také velice odolné proti zubu času. Tento prvek můžete uplatnit i ve své zahradě. Při odpovídajícím dobrém podkladu lze vyštěrkovat místo u garáže nebo příjezd k domu, a dokonce i terasu. Přitom je ovšem třeba mít na paměti, že se z takových cest a míst mohou nanášet do domu či do garáže drobné štěrkové kaménky, že se v průběhu času mohou ve štěrku vytvářet prohlubně a že se v něm může šířit mech a jiné porosty. Při pravidelné péči (uhrabování a doplňování materiálu) však vám bude tato přirozená a cenově výhodná možnost zpevnění povrchu působit radost.

Nejhezčí jsou stále klasické šedé štěrkové cestičky z žulové drti, podle okolí však lze použít i jiné typy horniny nebo jiné barvy – každý lom nabízí jiný typ materiálu. Nabídka barev štěrku v obchodní síti se stavebním materiálem sahá od jemné bílé přes světle žlutou a červenou až k nejtmavší šedé. Ptejte se po ozdobném či ušlechtilém štěrku.

Seznam nářadí a materiálu pro štěrkované plochy

Vyměření: Pásmo, dřevěné nebo železné kolíky, vodicí šňůra.
Výkop: Lopata, rýč, krumpáč, kolečko, fólie na sypký materiál, přívěs za osobní automobil pro přepravu.
Podklad: Suť nebo čistší štěrk, ostrohranný štěrk, jemně drobivý jíl, vibrační deska nebo ruční dusadlo.
Okraje: Hubený beton, materiál pro olemování, zednická lžíce, nádoba na míchání malty, kropicí konev nebo zahradní hadice.
Štěrková plocha: Ostrohranný nebo jiný štěrk, materiál pro olemování nebo který může bránit bočnímu znečištění, lopata, hrábě, vibrační deska nebo ruční dusadlo.
Různé: Kabely elektroinstalace a trubky pro přívod vody, pracovní rukavice.

I když chcete pokládat pouze jednoduchou štěrkovou cestičku nebo místo k posezení, je velice důležité správné vyměření, protože každé vyštěrkované místo vyžaduje dobře propustný podklad, aby se zabránilo tvorbě kaluží a popraskání mrazem.

Dobrá propustnost se docílí pomocí zhruba 40 cm silné vrstva suti nebo čistého štěrku, zhutněné pomocí vibračního válce. Na tuto vrstvu se rozhodí velice tenká vrstva drobivého jílu – právě tolik, aby jím mohla prosakovat dešťová voda – do které se může opřít horní vrstva kaménků. Podle velikosti zrnek a vlastností je vrstva štěrku tenčí nebo silnější: ostrohranný štěrk s relativně malými a hranatými kaménky bude vysoký zhruba pouhé 3 cm, hrubší materiál s kulatějšími tvary zrn ze štěrkoviny je třeba nanášet v silnější vrstvě. Chůze v něm je však méně pohodlná a pro místa k sezení, opatřená stolem a židlemi, je vhodný pouze za určitých podmínek. V každém případě by se měla i horní vrstva rovnoměrně zhutnit pomocí vibrační desky nebo ručního dusadla a srovnat do roviny. Kvůli dobrému odtoku vody je výhodné zajistit i mírný sklon od středu cesty k oběma okrajům. Toto praktické opatření propůjčuje cestě i velice pěkný vzhled.

Abyste zabránili rozšiřování jemného materiálu mimo cestu, zpevněte okraje. Pro tento účel jsou vhodné pravidelné i nepravidelné desky, kabřincové tvarovky, dřevěné špalíky nebo velké dlažební kameny. V knize je popsáno, jak lze vybudovat okraje cest nejrůznějšího typu pomocí hubeného betonu. Okraje cest z terakoty nebo nízkých palisád zanechávají dojem, jako by byla štěrková cesta klidným potůčkem, vinoucím se zvolna zahradou. Ze štěrkové cesty můžete ponechat vyčnívat i pěkný bludný balvan – tím docílíte určitého napětí a pohybu.