Passiflora - mučenka

Mučenky jsou charakteristické popínavým růstem a nádhernými květy různých barev. Tyto exotické krásky mohou kvést po celé léto také na venkovních prostranstvích.

K tomuto vděčnému, nepříliš náročnému, avšak o to krásnějšímu rodu, jehož členové prospívají v pěstebních nádobách venku na zahradě, patří takové odrůdy jako ’Ametyst’, ’Kaiserin Eugenie’, ’Byron Beauty’, ’Incense’, ’Jolly Joker’ nebo ’Purple Haze’. Většinou bez obtíží zvládnou chladné noci do 5 °C. Květy mučenky modré (Passiflora caerulea) snášejí dokonce déletrvající noční mrazíky, takže mohou být na terase do začátku zimy.

Plody některých druhů mučenek jsou jedlé a prodávají se jako ovoce. Mnohé odrůdy mučenky purpurové (Passiflora edulis), rovněž nazývané granadila, vytvářejí po odkvětu oválné plody o velikosti vejce až jablka s lahodnou měkkou dužninou. Z tropických oblastí Brazílie pochází mučenka obrovská (Passiflora quadrangularis). Její podlouhlé plody mohou dosáhnout hmotnosti až 2,5 kg. Lahodnou chutí se vyznačují i plody mučenky křídlaté (Passiflora alata) a mnoha dalších.

Mučenkám v období od dubna do srpna prospěje, když je jednou týdně přihnojíte. Zalévejte tak, aby zemina nevyschla, ale v misce pod květináčem nesmí dlouho stát voda. Mučenky rychle přirůstají a snaží se pnout po všech oporách, které se jim nabízejí. Příliš dlouhé výhony můžete kdykoliv zkrátit.

Mučenkám se však daří i při celoročním pěstování v místnostech. Na slunné okenní parapety jsou vhodné především malokvěté druhy, jako Passiflora citrina nebo Passiflora gibertii.

Pěstitelské minimum

Aby bohatě kvetly, potřebují mučenky dostatečně světlé, slunné stanoviště, avšak bez přímého úpalu – zejména kořeny je nutno chránit před přehřátím. Kombinuje-li se však takovéto teplé stanoviště se sušší půdou, bývají rostliny často napadány škůdci: například sviluškami. Jsou to drobní roztoči, kteří vypadají jako červení pavoučci. Listy napadených rostlin jsou posety bílými tečkami, při větším napadení se na spodní straně listů vytvářejí pavučinková vlákna a svrchní strana listů má stříbřitý vzhled. Jakmile přítomnost svilušek objevíte, je vhodné zvýšit vzdušnou vlhkost, což svilušky nesnášejí. Každodenní mlžení či rosení může škůdce značně omezit, v případě nutnosti však bude nutné použít chemii: například přípravky Actelic nebo Omite. Lépe než v suchu se však mučenky cítí v neustále mírně vlhké, ale nikoliv přemokřené půdě. Květináč by měl být chráněn před přímým slunečním žárem, aby se nepřehřívaly kořeny, výhony by však měly mít k dispozici dostatek slunce. V zimě stačí světlá místnost s teplotou mezi 5 až 10 °C. Pouze mučenka révolistá požaduje pro přezimování teploty nad 10 °C.