Rostliny: Nymphaea - leknín

Leknín patří k nejznámějším a nejoblíbenějším zástupcům vodní flóry a jako její nekorunovaný král nesmí chybět v žádné snově romantické zahradě s jezírkem. Tato pohádková květina odnepaměti okouzlovala svojí elegancí a půvabem a v neposlední řadě také schopností proměnit každé jezírko ve voňavé moře květů usazených na plovoucích listech.

Většina leknínů se hodí spíše do hlubších míst zahradního rybníčku, exempláře drobného vzrůstu se ale dají pěstovat částečně i na mělčině.

Různé druhy a odrůdy leknínů lze různě kombinovat, takže na vodní hladině vznikají pestré koberce květů. Husté listy leknínů by však neměly pokrývat více než třetinu vodní hladiny, aby vodní rostliny měly dostatek světla.

Rod Nymphaea zahrnuje asi 50 různých druhů, které jsou rozšířeny po celém světě, vaši pozornost si zcela jistě zaslouží alespoň čtyři z nich:

Nymphaea alba (leknín bílý) má poněkud kosmopolitní domov – pochází z Evropy, Asie i Severní Ameriky. Jak název jméno napovídá, má tento druh bílé květy – dodejme, že se objevují od května do září a příjemně voní. Svítí-li slunce, otevírají se, takže je možné vidět zlatavě žluté tyčinky. Listové řapíky jsou velmi dlouhé, plovoucí listy kulaté a tmavě zelené. Rostlina může bez problémů vegetovat i v hloubce 200 cm.

Nymphaea odorata (leknín vonný) dostal jméno podle své příjemné vůně. Kvete od května do září bílými, občas růžově nebo žlutě zbarvenými květy. Oblíbenou odrůdou tohoto druhu je „Sulphurea“ se sírově žlutými květy a zlatožlutými tyčinkami. Hodí se do hloubky 70–100 cm.