Zájem o topení dřevem se těší stále větší oblibě, neboť ceny plynu a elektřiny trvale rostou. Uhlí se v blízké době stane také finančně náročným a navíc silně neekologickým palivem a pak je zde právě dřevo. Praskající polena v krbu vytvářejí pocit pohody a uvolnění. Se dřevem se přitom ohřejete dvakrát, poprvé při jeho přípravě a podruhé při topení. Je ale statisticky prokázáno, že při přípravě palivového dřeva vzniká nejvíc vážných úrazů a práce to je opravdu fyzicky namáhavá. Záda bolí a ruce jsou plné mozolů. Po čase začnete přemýšlet, jak si takovou práci ulehčit.
Štípače dřeva: horizontální štípačka (VARI)
Neocenitelnou službu vykonají elektro-hydraulické štípačky dřeva, které si již našly velkou oblibu v celé západní Evropě. Vyrábí se v provedení horizontálním nebo vertikálním, skládají se z robustního rámu, elektromotoru,čerpadla, pístu,štípacího klínu a ovládacích prvků pro maximální bezpečnost provozu.
Horizontální štípačky jsou velmi skladné a kompaktní. Váží kolem 50kg a hodí se k dělaní menších kusů palivového dřeva do průměru 25 cm a délky půl metru. Existuje celá řada modelů. V této kategorii je praktické použití motorů s příkonem 220V a výkonem okolo 1600W. Jsou to ale pořádní pracanti, dokáží vyvinout tlačnou sílu až 5t.
Vertikální štípačky jsou již větší stroje s nastavitelnou pracovní výškou podložní plošiny a mnohem větším výkonem potřebným pro štípání opravdu velkých polen do kterých se již sekerou nelze prakticky pustit. K pohonu je zde již použitý silný třífázový motor o výkonu 3000W. Ten vyvine tlačnou sílu přes 6tun a bez problémů se tak mohou štípat polena dlouhá 1metr a o průměru větším jak 30 cm. Hmotnost těchto strojů bývá hodně přes 100kg, proto jsou vybaveny praktickými kolečky , která zajišťují lehlou manipulaci.
Důležitým faktorem u obou druhů štípaček je maximální bezpečnost.
U horizontální štípačky je po vložení polena nutné oběma rukama uchopit ovládací páčky na boku stroje, tím se zabrání jakémukoliv úrazu rukou v štípacím prostoru.
Vertikální štípačka je vybavena kleštinami, do kterých se zafixuje poleno pomocí rukojetí, čím se zabrání případnému odlétnutí rozštípnutých částí do stran.Teprve tlakem na obě rukojeti směrem dolů se uvede v činnost štípací klín. U obou typů je samozřejmostí, že při uvolnění alespoň jednoho spouštěcího tlačítka okamžitě vyjíždí štípací klín zpět do výchozí polohy.
Na závěr ještě jedno varování. Řada kutilů se ve snaze ušetřit pouští do amatérské výroby tlakové štípačky. Takový stroj, pokud je vyrobený bez hlubších znalostí a s opomenutím bezpečnostních prvků, se může stát časovanou bombou, která dokáže velice vážně poranit s trvalými následky. V takovém případě je finanční úspora směšnou prioritou.
