Violka je jednou z nejznámějších a nejoblíbenějších květin. Byla opěvována mnoha básníky a v popularitě ji překoná snad jen růže. K rodu Viola patří přibližně 500 druhů. U nás se vyskytuje řada druhů této rostliny, častá je například violka psí (Viola canina).

Nejnápadnějším znakem všech druhů jsou typické květy na dlouhém stonku, které se skládají z pěti segmentů. Převládajícími barvami květů jsou fialová, bílá a žlutá. Spodní okvětní lístek mívá často tmavou kresbu. Známé zahradní violky pocházejí z četných křížení.

Dva druhy, které se těší při osazování květináčů, kbelíků a truhlíků největší oblibě, jsou:

Viola cornuta. Violka růžkatá je vytrvale kvetoucí rostlina s téměř nevyčerpatelnou barevnou paletou. Po dlouhém období kvetení (květen až červenec) může violka na podzim dokonce ještě jednou kvést, pokud ji po odkvětu sestřihneme. Díky střihu také zůstává rostlina kompaktnější. Nejlépe se jí daří na slunném a polostinném stanovišti, v běžné zemině pro balkonové rostliny. Dobře snáší sucho. Hodí se jako podrost pod vysokokmeny nebo jiné vysoko rostoucí kbelíkové rostliny, ale také jako doplněk barevných květináčů.

Viola wittrockiana. Violka zahradní (maceška) kvete již od března. Rostlina upřednostňuje slunné stanoviště a kyprou zeminu, bohatou na živiny. Vyžaduje pravidelnou zálivku, ale nesnáší přemokření. Macešky zahradní lze dobře kombinovat s tulipány, narcisy, hyacinty a dalšími rostlinami kvetoucími na jaře. Pěkně také vypadají, když jsou sesazeny ve větších skupinách do misek nebo truhlíků.