Přesazování starších dřevin

Také se vám stalo, že vaši předkové zasadili strom někam, kde se vám dnes vůbec ale vůbec nehodí? Strom je krásný, zdravý, vám je líto ho porazit, ale nevíte co s ním. Co třeba ho přesadit? Nuže vězte, podzim je sice jedním z období, kdy se dají s úspěchem větším než jindy přesazovat dřeviny (tím druhým je jaro), ale na přesazování starších stromů jste si měli vzpomenout již před rokem. Tak dlouho totiž minimálně trvá jejich příprava na přesazení.

Dají se přesazovat stromy či keře staré třeba 20, 30 či více let? Ale jistě! Dovolil bych si tvrdit, že stromy se dají přesazovat v každém věku. Pokud jsou zdravé a vitální, tak rozhodně stojí za to podstoupit tu námahu a prodloužit jim život na novém stanovišti, namísto rychlého ukončení jejich života popravčím nástrojem většiny stromů ‑ pilou. Na samém začátku je třeba mít na paměti, že pařez už mnoho parády nenadělá a než doroste další strom, tak to nějakou dobu potrvá. Tak proč si část toho času neušetřit? Také je třeba si uvědomit, že strom je něco trochu jiného než keř. V případě keřů se s vyšším věkem o moc větší krásy zpravidla nedočkáte. Proto při jejich zachraňování a následném přemisťování je lépe dát přednost jejich namnožení spojeném se zmlazením. Dají se totiž snadno nakopčit či pohřížit a takto získané rostliny zasadit na nové stanoviště a starého přerostlého keře se zbavit. Ale stromy – to je něco docela jiného.

Jak na to?

Důležité je poznat správný způsob přesazování - vědět, jak na to neboli mít dnes tak často citované „know-how.“ První zásadou je: „Hlavně nechvátat“. Nesmíte si myslet, že starší stromek jednoduše vykopete, přesadíte a on se ujme. Chyba lávky! Stát se to sice může, ale jen vlivem shody šťastných okolností, nikoliv vašeho správného postupu. Pokud to má být alespoň trochu „na jistotu“, tak to rozhodně chce delší dobu. Častou otázkou bývá: A jak starý strom se dá vlastně úspěšně přesadit? Odpověď je vcelku prostá, pokud je živý a zdravý, aby snesl transport (a my jsme schopni mu odpovídající transport zabezpečit), tak se přesazení dá provést v každém věku. Viděl jsem reportáž, jak v Japonsku přesazovali osmisetletý jinan. Pracovali na tom dva roky, ale byli stoprocentně úspěšní. Předpokládám, že něco podobného sami na zahradě provozovat nebudete, jsou i jednodušší úkoly než desítky tun vážící památný velikán, na jehož manipulaci je potřeba několika jeřábů. Nemusí to pro začátek být strom jak hrom! Já sám jsem kdysi s minimální mechanizací přesazoval asi třicetiletou jabloň a roste dodnes.

Již staří Římané…

Staří Římané, jak se leckdy navyklo říkat, sice ne, ale staří Japonci, přesněji řečeno japonští mistři bonsajového umění, těžili odedávna z volné přírody ty nejcennější kousky do svých sbírek. Jsou to ty nejstarší exempláře, jejichž základ formovala sama příroda. Nazývají se yamadori (nebo jamadori pro ty, co nemají rádi anglickou transkripci japonštiny). Byly to zakrslé stromečky rostoucí často v extrémních podmínkách, s kořeny vrostlými nezřídka velmi hluboko do puklin skal, které tito lidé dokázali připravovat k vyzvednutí a přesadit je až v momentě, kdy měly šanci přežít. Dnes už většinou něco takového není běžně možné. Ochrana přírody totiž něco podobného ve většině vyspělých zemí znemožňuje.

Příprava stromu

Hlavně si nenechte namluvit, že přesazování starých stromů není možné, protože to prostě nejde. Na to já rád odpovídám po vzoru jednoho ze svých oblíbených učitelů: "Neznám nejde. Buďto to jde, anebo to jde ztuha." Přesazování starých a mohutných stromů je spíše ten druhý případ. Nevěřte ani tomu, že to chce jen co největší kořenový bal. To u vzrostlého stromu nestačí! Uvědomte si, že nejjemnější kořeny vzrostlého stromu nejdůležitější pro jeho zásobení vodou a živinami jsou svým rozsahem srovnatelné s velikostí koruny tohoto stromu. Myslíte si, že dokážete vykopat a přesadit strom s takovým balem? Dost těžko, že? Takže nezbývá nic jiného, než strom na přesazení důkladně připravit. Musí si vytvořit velké množství drobných kořínků, aby přesazený strom stačily uživit a to podstatně blíže kmenu – aby vytvořil menší kořenový bal, s kterým by se dalo nějakým přijatelným způsobem manipulovat tak, aby se dal přemístit. To se jednoduše udělá tak, že se strom z jedné strany obkope a tím se přeruší velké kořeny. Musí to být v takové vzdálenosti, abyste byli schopni později manipulovat se stromem vykopaným s celým kořenovým balem. Pak se vykopaná rýha zasype nejlépe např. substrátem s obsahem rašeliny. Po roce se totéž udělá i z druhé strany. Pokud je strom menší a v opravdu dobré kondici, je možné tuto rýhu udělat najednou kolem dokola. Jen musíte pamatovat na podepření, aby takový strom s porušenými kořeny se nestal obětí nějaké vichřice. Po roce, když si strom na místě přerušených kořenů vytvoří spoustu drobných kořínků, se celý strom opatrně vykope, kořenový bal se obalí např. jutou, ováže a může se transportovat. Když vše provedete tímto způsobem, máte velmi vysokou pravděpodobnost, že se to povede.

Pár poznámek závěrem

Pokud se chystáte na přesazení starého stromu, tak mějte na paměti, že spolu s kořenovým balem takový strom něco váží. Takže musíte přemýšlet o tom, s jakou technikou zamýšlený transfer provedete. Když půjde o strom velký, tak se bez použití jeřábu a zkušeného člověka, který umí vázat břemena, neobejdete. Když jsme před léty stěhovali již zmiňovanou jabloň, tak jsme se bez jeřábu museli obejít. Na zahradu by se nám totiž nevešel. Museli jsme si vystačit s trojnožkou ze tří smrkových kulatin, kladkou a bytelnější károu na převoz.

Při vázání stromu, ať už na jeřáb nebo na jinou techniku, je třeba myslet na to, že se jedná o živý organismus a jako takový tedy vyžaduje patřičnou opatrnost při zacházení s ním. Co by nám byl platný strom usazený na novém stanovišti, když by měl kmen kolem dokola, až na dřevo odřený od ocelového lana, na které byl „vyškolenou“ obsluhou bezpečně přivázán.

Když už se vám povede strom na nové místo bez většího poškození přesunout a správně zasadit „zeleným nahoru“, jak praví starý zahradnický vtip, tak ještě rozhodně nemáte hotovo. (To zeleným nahoru je protimluv v případě opadavých dřevin, které se nejlépe ujmou právě, když na nich nahoře nic zeleného není, jen je musíte zasadit tak, aby kořeny byly skryty v zemi.) Protože takto přesazený strom nemá ještě tak pevné kotvení kořeny, je třeba ho pořádně zafixovat, aby ho silný vítr nevyvrátil. Nejlépe se k tomu hodí například tři šikmé kůly, které strom budou přidržovat než na novém stanovišti znovu pevně a hluboko zakoření. Když nezapomenete alespoň zpočátku na pořádnou zálivku, tak se mu to jistě brzy povede.

Zdá se vám to zdlouhavé a složité? Inu, je to zdlouhavé a složité. Ale jestli vám ten strom za to stojí, tak tuhle proceduru podstoupíte a máte to téměř se zárukou. Pokud to uděláte jednodušeji a rychleji, šance ujmutí prudce klesají. Můžete je zvýšit snad jen tím, že zredukujete nadzemní část stromu řezem a dáte se na modlení.

Obrázky:
1. Přesazovat takový vzrostlý dub letní (Quercus robur) není žádná legrace, důvodem je kořenový systém, který je zpravidla vybaven hlubokým kůlovým kořenem.
2. Když se takový pěkný jasan ztepilý Fraxinus excelsior) objeví na místě budoucího plotu, máte několik možností. Tou poslední je přesazování, u kterého se bez asistence těžké techniky neobejdete.
3. Důvody k přesazení stromu mohou být různé, nejčastěji to bývá stavba.
4. Atlaský cedr (Cedrus atlantica) za několik let může docela dost vyrůst, a když se nevejde tam, kde je, přichází nerudovská otázka: Kam s ním?