V případě tohoto druhu dotáhla příroda adaptaci aerofytních tilandsií do absolutní dokonalosti. Rostlina totiž zcela pozbyla kořenů (primární kořínek se objevuje pouze u vyklíčených semenáčků) a existuje ve formě převisle rostoucích trsů, složených z mnoha až 8 m dlouhých stonků.
Křehké „závěsy“ vítr často trhá šíří do okolí; protože snadno regenerují a odnožují, vyskytují se v obrovských populacích. Jednotlivé čárkovité sukulentní lístky jsou na spirálovitě kroucených stoncích rozmístěny řídce, měří zpravidla 4-6 cm a jsou jemně a hustě šupinaté. Rostlina vytváří řadu místních forem. Způsobem růstu i vzhledem připomíná lišejníky rodu Usnea – odtud druhové jméno. Nenápadné kvítky se objevují jednotlivě v redukovaném kratičkém klasu a mají zelenožluté okvětní lístky. Nesmírně dekorativní rostlina je ekologicky plastická – lze ji držet jak v epifytních sklenících, tak i volně v bytech (tam samozřejmě při častějším rosení). Nedaří se jí jen v epifytních skříních, kde trpí nedostatečným pohybem vzduchu. Pokud ji zavěsíme na zahradě do polostínu, obejde se celé léto bez jakékoliv péče! T. usneoides má obrovský areál rozšíření – od Kalifornie v USA až po Argentinu a Chile.
Tillandsia usneoides - tilandsie

Tillandsia usneoides - tilandsie
Ukázka textu z knihy Encyklopedie Sukulenty, Zdeněk Ježek, Libor Kunte
Nakladatelství Rebo Productions CZ, www.rebo.cz
foto Hana Vymazalová
Nakladatelství Rebo Productions CZ, www.rebo.cz
foto Hana Vymazalová









