Řízení pomocí zpětné vazby je důležitý znak všech živých organizmů. Každý organizmus velmi přesně řídí své „vnitřní prostředí“. Při tom jsou přenosy energie, hmoty a informací uvnitř organizmu nastaveny na odpovídající hodnotu. Tělesná teplota je výsledkem dodané a odvedené energie, tělesná váha je znakem vyváženosti mezi přísunem a odvodem hmoty. V knize The Wisdom of the Body (moudrost těla) zavedl W. B. Cannon v roce 1939 pro takto regulované tělesné parametry pojem homeostáza. Část biologie, která zkoumá základ takto řízených postupů v organizmu, je fyziologie. Přeneseno na analýzu regulovaných stavů ve včelí kolonii jako superorganizmu „savce v mnoha tělech“ zkoumá sociofyziologie, zda a jaké jmenovité hodnoty jsou ve včelí kolonii homeostaticky nastaveny, jak to včely konkrétně dělají a k čemu jim to slouží (kapitoly 6, 8, 10).
Fyziologie savců a sociofyziologie včel dospěly k překvapivě podobným řešením. Podobná řešení vyvinutá na sobě zcela nezávisle označujeme jako analogie nebo konvergence. Příkladem takové analogie jsou křídla ptáků a křídla hmyzu. Společný problém, jehož řešení představuje vynález křídel, se nazýval „pohyb vzduchem“.Jestliže se zamýšlíme nad souhlasnými vlastnostmi savců a včel, nabízí se otázka: o jaký společný problém vlastně jde? Jaký problém má být vyřešen tímto souborem konvergentních vlastností? Nápadná je přitom skutečnost, že všechny uvedené vlastnosti slouží k tomu, aby savcům a včelám dopřály určitý stupeň nezávislosti na nevypočitatelném okolním prostředí, čehož dosud nedosáhla žádná jiná skupina organizmů. Tato řízená nezávislost se přitom nemusí týkat stejně intenzivně celého života, ale může se omezovat pouze na mimořádně nebezpečná stadia životního cyklu organizmů (kapitola 2).
Včelstvo využívá triky, které se překvapivě podobají trikům používaným savci. Ti produkují málo potomků, kteří jsou však co nejlépe vybaveni a chráněni před nahodilostmi nestálého okolního světa. K tomuto účelu včely vyvinuly schopnosti a vlastnosti, které patří ve světě živých tvorů k těm nejpodivuhodnějším. Jsme však teprve na začátku pochopení tohoto velice komplexního spletence.

Včela medonosná žije v koloniích, které čítají v létě 50 000 a v zimě 20 000 jedinců (BRÁZDA)
Autor: Jürgen Tautz, foto: Helga R. Heilmann
Nakladatelství Brázda, s.r.o.
Braunerova 4, 180 00 Praha 8
Tel.: +420284841141, Fax.: +420284841141
www.ibrazda.cz






