Trvalky s krásnými listy

Ne všechny rostliny obdivujeme jen kvůli krásným květům. Také jejich listy a celkový habitus rostliny může být přitažlivý. Na rozdíl od květů zdobí rostlinu po celou vegetační dobu. Krása listů se projevuje již při jarním rašení, celé léto a u mnoha rostlin jejich krása vrcholí v podzimní době svým vybarvením. Pouze při pohledu na trvalkový záhon si uvědomujeme, jak velikou úlohu listy hrají, jaké tvoří barevné kontrasty a jaké odlišnosti v textuře. Dávají rostlinám harmonický rámec, rozdílný tvar, velikost a také povrch.

Například velkolisté trvalky vysázené okolo vodního pramene nebo vodoteče dokážou opticky potlačit jeho velikost a navodit pocit rovnováhy. Pomocí různé velikosti listů můžeme docílit optické zvětšení dálky, a to tak, že do popředí vysazujeme rostliny s velikými, zelenými listy a do pozadí rostliny s listy malými, drobnými, sivého nebo stříbrného odstínu.

Impozantními trvalkami, které dokážou upoutat pozornost svými listy, jsou rodgerzie (Rodgersia). Existuje několik druhů, všechny jsou vhodné pro naše klimatické podmínky do polostínu až stínu. K nejčastěji pěstovaným patří rodgerzie stopkolistá (Rodgersia podophylla) s dlanitě dělenými pětičetnými listy, rodgerzie jírovcolistá (Rodgersia aesculifolia) s listy podobnými, ale sedmičetnými, zelenými, při rašení bronzového zbarvení. Další velkolistou trvalkou je Astilboides tabularis, dříve označovaná jako Rodgersia tabularis, s celoplošně kulatými listy. Všechny vytvářejí květy bílé až smetanově krémové, uspořádané v řídkých květenstvích. Podobnou velkolistou trvalkou je Darmera peltata, vhodná pro polostinné, vlhčí stanoviště, do výsadeb na březích potoků, se zajímavým květenstvím podobným badanu (Bergenia) a výrazným podzimním zbarvením.

Další velkolistou domácí trvalkou rostoucí podél potoků a na vlhkých stanovištích je devětsil lékařský (Petasites hybridus) a podobný devětsil Kablíkové (Petasites kablikianus), které brzy na jaře rozkvétají bílými nebo žlutými květy a později vytvářejí ostrovy zelených listů.

Pozornost majitelů zahrad se v posledních letech obrací na rod bohyška, funkie (Hosta). Právem patří k rostlinám s krásnými listy, neboť druhové a odrůdové bohatství nabízí široký výběr, který uspokojí každého milovníka těchto trvalek. Bohyšky byly považovány dlouhé roky za staromódní trvalky a v zahradách byly velmi málo vysazovány. Jejich renesance nastala zhruba v osmdesátých letech minulého století, a to díky usilovné práci šlechtitelů, kterým se podařilo shromáždit široký sortiment klasických i dekorativních kříženců, jež patří k nejhezčím rostlinám okrasných svým listem. Nejenže se liší velikostí a tvarem, ale i různým zbarvením svého olistění (zelené, modré, panašované). Kromě listů patří k dekorativním znakům také krása a vůně jejich květů.

Jsou to rostliny, které vyžadují světlý stín, ale snášejí také větší zastínění. Nesnášejí prudký sluneční úpal. Nároky na světelné podmínky závisejí na barevnosti listů. Barevnější odrůdy nesnášejí velké zastínění. Vyžadují vyšší vzdušnou vlhkost, chladnější polohy a čerstvou humózní půdu. Pro tyto stanovištní nároky se stávají velmi cennými, dekorativními rostlinami světlých podrostových záhonů pod korunami stromů, ve starých zahradách, okolo vodních ploch apod.

K rostlinám se zajímavými listy patří reveň (Rheum palmatum). Je to velmi dekorativní trvalka, která má výhradně solitérní použití. Na jaře v květnu z obrovské růžice listů vyrůstá mohutný stvol, který nese dekorativní květ. Když se po odkvětu odstraní, okrasnou úlohu opět přebírají listy. Vyžaduje slunečná stanoviště a dostatek prostoru.

K významným rostlinám se zajímavými listy patří popelivky (Ligularia). Zejména popelivka zubatá (Ligularia dentata) je zajímavá kromě oranžovožlutého květu také nápadnými okrouhlými až ledvinovitými, zubatými listy, které jsou kožovité a tmavě zeleného odstínu. Druhá hojně používaná popelivka Převalského (Ligularia przewalskyi) a odrůda ‘Zepter’ mají květy sytě žluté, uspořádané ve vysokých vzpřímených válcích. Listy jsou dlanité, hluboce dělené, s výraznými tmavými řapíky. Oba dva druhy vyžadují vlhká stanoviště, nejlépe ve spojení s vodou, kde mohou být použity v menších skupinách nebo také solitérně.

Za zmínku stojí další, velmi často zplaňující trvalka kolotočník ozdobný (Telekia speciosa), nápadná velikými srdčitými až oválnými listy a zářivě žlutými květy.

Suchá stanoviště snáší dekorativní a nápadná trvalka makleja srdčitá (Macleaya cordata) s velkým modrozeleným okrouhlým, laločnatě vykrajovaným listem.

Fotografie:

1. Rod bohyška (Hosta, Funkia) je prastarou trvalkou našich prababiček. V posledních letech upoutaly zájem šlechtitelů a výsledkem jejich práce je veliké množství nových odrůd s dekorativnimi listy a překrásnými květy.
2. Rodgerzie stopkolistá (Rodgersia podophylla) je impozantní trvalka, která na sebe spolehlivě upoutá pozornost.
3. Darmera peltata (dříve Peltiphyllum peltatum) je také trvalkou ozdobnou především svými listy. Na podzim se zbarvují do oranžových až hnědočervených odstínů.
4. Tvarová i barevná variabilita listů bohyšek (Hosta) nemá ve skupině trvalek okrasných svými listy konkurenci.
5. Nápadnost listové plochy nespočívá pouze ve tvaru a její velikosti. V některých případech je i zbarvení listů významným dekorativním prvekem. Zahradní dlužicha (Heuchera micrantha), tmavolistá odrůda ‘Palace Purple’.
6. Domácí trvalkou okrasnou také svými nápadnými okrouhlými listy je devětsil japonský (Petasites japonicus). Vyžaduje vlhké stanoviště, nejlépe podél potoků. Na jaře kvete bílými květy.