Rostliny: Vaccinium corymbosum - brusnice chocholičnatá, kanadská borůvka

Kanadské borůvky se v posledních letech z nenápadného ústraní postupně dostaly do povědomí majitelů užitkových i rekreačních zahrad. Na vzrůstu jejich popularity se podílelo více příčin. Ukázalo se totiž, že plody kanadských borůvek jsou chuťově velmi zajímavé a jejich pěstování není nijak složité. Když k tomu vezmeme do úvahy, jak je sběr jejich plodů ve srovnání s náročným sběrem borůvek lesních pohodlný, je logické že kanadské borůvky nemohly zůstat u pěstitelů bez povšimnutí.

Borůvky mají ještě jednu vlastnost, která u užitkových rostlin není zcela běžná – jsou totiž také velmi pěkné a jejich začlenění do okrasné zahrady je velmi snadné. Kromě období zrání, kdy se na rostlině vybarvují krásné, velké plody je borůvka ozdobná i v období kvetení. S nástupem podzimu se pak chce ještě jednou předvést v plné kráse a zbarvuje své listy zbarví do svítivých odstínů od žluté a oranžové přes rudě červenou až po fialovou barvu. Tento efekt je sice krátký, ale velmi intenzivní.

Z botanického jde o borůvku chocholičnatou (Vaccinium cormbosum), ale zlidovělé jméno „kanadská borůvka“ je již tak silně zažité, že patrně mezi zahradníky a zahrádkáři zůstane nepřekonáno. Na tomto lidovém pojmenování borůvek má největší podíl jejich zeměpisný původ. Tyto keře pocházejí z východní části severoamerického kontinentu. Část přirozeného areálu výskytu těchto borůvek skutečně zasahuje až do Kanady, bohatě však rostou i v některých oblastech USA. Spojené státy americké jsou dodnes největším producentem borůvek; v některých státech jsou dokonce obrovské borůvkové plantáže specializované na produkci plodů. Popularita borůvek v těchto oblastech je tak vysoká, že některá města zde pravidelně pořádají různé borůvkové festivaly, které navštěvují stovky hostů z blízkého i dalekého okolí. Není čemu se divit, protože využití borůvek zde má své hluboké kořeny. Některé indiánské kmeny borůvky využívaly jako důležitou součást své výživy. Od nich se tyto rostliny naučili využívat i první osadníci z Evropy.

Pěstování borůvek na zahradě je při dodržení několika základních pravidel velmi snadné. Jednou z nejtypičtějších vlastností kanadských borůvek jsou specifické nároky na půdu. Podobně jako rododendrony vyžadují kyselou půdu a vyšší vlhkost půdy i vzduchu. Při sázení borůvek je nutné vykopat relativně velkou výsadbovou jámu, která se před výsadbou vyplní čistou rašelinou nebo substrátem pro azalky a rododendrony. Zejména v případech, kdy vysazujeme borůvku do neutrální nebo vápenité půdy, nesmíme opravdu podcenit velikost jámy. Ta by v těchto případech měla být minimálně 80 cm široká a 50 cm hluboká. Pokud bude ještě větší, vaše borůvka to jistě přijme s nadšením. V domovině dorůstají keře borůvek až do velikosti kolem 2,5 m, v našich podmínkách dosahují těchto rozměrů jen zcela výjimečně. Konečnou velikost ovlivňuje i odrůda, v dobrých podmínkách borůvky dorůstají u nás do velikosti 100-160 cm. Těmto rozměrům je nutno přizpůsobit i výsadbou vzdálenost. Při užitkovém způsobu výsadby by jednotlivé keře měly být od sebe vzdáleny 120-150 cm. Borůvky, které si koupíte v našich zahradních centrech, můžete snadno zakomponovat i do okrasné zahrady. Zkuste je vysázet třeba do vřesoviště nebo na okraje ozdobných záhonů. Myslete však na to, abyste se ke keřům mohli snadno dostat. Bohatá úroda plodů, která vás čeká, musí být pro vás snadno přístupná!

Většina odrůd, které v našich centrech prodáváme, je částečně samosprašná; to znamená, že i když máme na zahradě jedinou rostlinu, můžeme čekat, že alespoň z části květů se plody vyvinou. Bohatost úrody, kvalita plodů i jejich velikost bývá ovšem prokazatelně větší v případě, že je na jednom místě vysazeno více jednotlivých odrůd. Díky tomu můžeme navíc dosáhnout i rozložení zrání plodů a prodloužení sklizně od začátku letních prázdnin až po jejich konec. Zkuste si třeba sami představit, jak může být celé léto ve znamení borůvek chutné, šťavnaté a zdravé