Pylové alergie - když květy přinášejí radost i potíže

Poslal(a) 24.03. 2010 10:15:20 (21198 čtenářů)

Přibližně 10-20 procent obyvatel České republiky trpí pylovou alergií, lidově nazývanou „senná rýma“. Nevyhýbá se ani těm, kdo mezi rostlinami tráví značnou část života – majitelům zahrad. Příznaky, k nimž patří pálení a slzení oči, rýma a dýchací obtíže, jsou projevem přehnané reakce imunitního systému na vdechované pylové částice. Často jsou to pyly dřevin, trav a plevelů či spory plísní, významným alergenem jsou také roztoči nebo částice kůže domácích zvířat. Existují ale opatření, která mohou alergikům usnadnit život. Důležité je vytypovat nejdříve rostliny, které alergickou reakci vyvolávají. To zjistí odborný lékař pomocí kožních vpichových testů. Pokud se najde pyl, který je příčinou potíží, je důležité vědět, v které roční době se vyskytuje v ovzduší.

Pylový kalendář: žlutá - slabší výskyt pylu, červená - vrcholná pylová sezona

Stromy a keře působí potíže především na jaře
Alergie způsobené pylem keřů a stromů se omezují na několik druhů dřevin. Patří mezi ně například líska, olše a bříza. Reakce na jejich pyly bývají silné. Malou útěchou pro postižené může být, že výskyt pylu stromů a keřů se omezuje na několik jarních týdnů.

Jestliže v jarním období hojně prší, jsou pyly z ovzduší opakovaně smývány. Pokud si můžete dovolit pauzu v běžném pracovním rytmu, zvažte, zda byste neměli v době, kdy je zatížení organismu pylem největší, odjet na dovolenou. Nejvhodnějším cílem pobytu jsou přímořské nebo horské oblasti, protože tam je ovzduší téměř bez pylů. Doma může alergikům pomoci časté vysávání bytu (měl by to dělat někdo, kdo alergií netrpí) a stírání prachu, které zbaví obytný prostor usazeného pylu. Při jízdě autem se nedoporučuje stahovat okénka ani zapínat klimatizaci, pokud není opatřená protipylovým filtrem.

Trávy: nejčastější původci alergie
Vedle medicínských opatření, k nimž patří užívání protialergických preparátů především ve formě nosních kapek či sprejů nebo hyposenzibilizace pomocí alergenových vakcín, si můžete příznaky „senné rýmy“ zmírnit sami. Pravidelně sečte trávník, aby tráva vůbec nedospěla do květu. Větrejte během noci, kdy je pylů v ovzduší nejméně, a přibližně od páté hodiny ranní mějte okna zavřená, protože většina pylů se z květů začne uvolňovat právě v časných ranních hodinách. Vyhněte se situacím, při nichž je kontakt s pyly obzvlášť intenzivní, například piknikům nebo sportování ve volné přírodě. I když je pylům těžké uniknout, měli byste se ve slunečných dnech a při mírném, ale vytrvalém vánku co možná nejméně zdržovat venku.

Pelyněk, jitrocel a další byliny
Vedle stromů, keřů a trav ztěžují alergikům život i některé byliny. Často jsou to druhy, které se vyskytují na rumištích a jiných plochách, o které se nikdo nestará: merlíkovité rostliny, pelyněk, ambrózie či šťovíky, ale také jitrocel kopinatý nebo vojtěška. Trápí sice mnohem méně lidí, ale jejich působení na postižené bývá silnější. Obzvlášť pelyněk dokáže spustit prudkou alergickou odezvu. V souvislosti s pylovými alergiemi dochází často také k nepříjemným reakcím organismu na nejrůznější potraviny (zkřížená alergie). Například paprika, celer, mrkev, koření a bylinky z čeledi miříkovitých, k nimž patří petržel a kopr, způsobují u lidí s alergií na pelyněk šimrání a svědění v ústech a hltanu, nebo dokonce otoky sliznic. Ani žaludeční a střevní problémy nejsou u alergiků zvláštností. Lidé, jejichž organismus přehnaně reaguje na pyl břízy, často nemohou konzumovat ořechy, zatímco konzumace rajčat může být značně problematická pro lidi s alergií na pyly trav.

Kontaktní alergie hrozí všem
Každý, kdo měl co do činění s kopřivou, dokonale rozumí pojmu kontaktní reakce. Velký počet rostlin obsahuje látky, které u mnoha lidí způsobují bolestivou nebo svědivou vyrážku – a jsou mezi nimi i takové rostliny, u nichž by to člověk nepředpokládal. Například celer, réva vinná, petržel a citrusové plody obsahují látky, které zvyšují citlivost pokožky na světlo a vyvolávají příznaky, které se velmi podobají spálení kůže slunečními paprsky. Asi nejznámější je bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum), podobně působí i routa vonná (Ruta graveolens). Jiné rostliny, jako tulipány, narcisy a prvosenky, dráždí pokožku teprve při opakovaném kontaktu. Také doma se musí mít člověk na pozoru, protože svými dráždivými účinky jsou proslulé bramboříky, diefenbachie i vánoční hvězdy. Kdo citlivě reaguje na dotek s určitými rostlinami, měl by při jejich ošetřování navlékat rukavice, aby se kontaktu dráždivé látky s pokožkou vyhnul.

Tabulka dává jen orientační přehled o výskytu pylů v jednotlivých měsících. Pylová sezona se rok od roku může lišit v závislosti na vývoji počasí. Vyplatí se sledovat pylové zpravodajství v médiích.
Ukázka textu z časopisu Naše krásná zahrada
Vydavatelství BURDA Praha spol. s.r.o.
Luxembourg Plaza, Přemyslovská 2845/43, 130 00 Praha 3
http://www.burda.cz/

foto Hana Vymazalová

Články: pylové alergie

02.02. 2010
8.51 kB čtenářů
Alergenní rostliny
Diskusní fórum / Užitkové rostliny
08.02. 2015
21.36 kB čtenářů
Rajčata - pěstování
21.02. 2013
3.58 kB čtenářů
Černý kořen - pěstování
21.02. 2013
3.28 kB čtenářů
Česnek - pěstování
03.08. 2012
59.77 kB čtenářů
Paprika - pěstování
30.07. 2012
21.16 kB čtenářů
Plíseň česneku
27.06. 2012
9.04 kB čtenářů
Drobné ovoce - jahody
12.04. 2012
50.97 kB čtenářů
Příprava záhonů
29.03. 2012
5.59 kB čtenářů
Načervenalé listy rajčat
27.03. 2012
7.67 kB čtenářů
Zahrádka v pytlích
24.03. 2012
4.40 kB čtenářů
Fóliovník - co se dá vysévat
24.03. 2012
3.69 kB čtenářů
Hrách - pěstování