Jaro již zavonělo (2)

Šácholan známější jako magnolie kvete v dubnu. Z vonných druhů zaslouží pozornost především šácholan hvězdokvětý, dorůstající výšky 200 cm a šácholan obnažený, který dorůstá i přes pět metrů.

Šeřík – tento keř není třeba představovat. Nejvíce se pěstuje šeřík obecný, a to jak původní druh, který nejvíce voní, tak zejména jeho krásné kultivary v různých barvách, jednoduché, i plné, ve tvaru keře i stromku. Většího rozšíření zaslouží jeho kříženec šeřík čínský. Je nižší, hustší a jemnější, odspodu pěkně zavětvený. Květnové květy jsou lilákové v krásných velkých načechraných latách. Nízký, asi 150 cm vysoký je šeřík malolistý s kratšími, lilákovými a vonnými latami.

Pěnišník – z opadavých druhů, kterým se říká azalky, nejintenzivněji voní azalka žlutá a její kříženci. Mladé výhonky, listy i trubky žlutých květů jsou pýřité a lepkavé. Kvete v květnu až červnu. Rovněž některé stálezelené pěnišníky – rododendrony též voní.

Mahonie cesmínolistá pochází ze Severní Ameriky a u nás zdomácněla. Je to vzpřímeně rostoucí keř do výšky i přes jeden metr. Kvete žlutě v dubnu v poměrně velkých latách. Je otužilá a poměrně nenáročná. Tmavě purpurovou, nakyslou šťávu z plodů je možno použít k přibarvování vín, likérů a jiných potravinářských výrobků.