Slovníček: C-D

Poslal(a) 12.04. 2010 11:24:59 (7526 čtenářů)

Celistvý: Jednoduchý plochý orgán rostliny (např. list), na okraji celokrajný nebo zubatý, pilovitý apod.

Celokrajný: List, jehož čepel je na okraji celistvá, nemá zuby ani laloky.

Cévní svazek: Vodivé pletivo, soubor protáhlých buněk, někdy viditelný pouhým okem (žilnatina v listech).

Cibule: Přeměněný stonek přebírající zásobní funkci; skládá se většinou ze zdužnatělých, stlačených šupinovitých listů, které vyrůstají z velmi zkráceného stonku, tzv. podpučí.

Cizosprašnost (alogamie): Opylení pylem jiné rostliny.

Čárkovitý: Tvar velmi úzkého listu s téměř souběžně probíhajícími okraji.

Čeleď: Vyšší taxonomická jednotka než rod a nižší než řád. Zahrnuje rostliny z jednoho nebo mnoha rodů s podobnými vlastnostmi, např. čeleď Rosaceae zahrnuje rody Rosa, Rubus, Potentilla aj.; čeleď Iridaceae mj. rody Iris, Crocus, Crocosmia, Freesia či Gladiolus.

Čepel (lamina): Do plochy rozšířená část listů, případně listenu nebo korunního či okvětního lístku.

Češule: Rozšířené květní lůžko, uzavírající pestíky nebo srůstající s jinými částmi květních obalů a tyčinek (např. šípek).

¨ Člunek: Spodní, lodičkovitě utvářený korunní lístek v květech bobovitých rostlin, jež vzniká srůstem dvou korunních lístků.

Čnělka: Střední část pestíku mezi bliznou a semeníkem, která v květech některých rostlin chybí (např. u mákovitých).

Čtvrtkmen: Ovocný strom s korunou zapěstovanou ve výši 100–120 cm.

Dceřiné cibulky: Malé cibulky, vytvářející se po boku mateřské cibule, např. u tulipánů a narcisů. Slouží vegetativnímu rozmnožování rostliny. O dceřiných cibulkách se hovoří, jestliže se vedle mateřské (nebo po ní) vytvářejí 1–2 velké cibule, zatímco vytvoří-li se větší počet malých cibulek, označují se jako brut. Podobná situace je u hlíznatých rostlin (např. mečíků, šafránů).

Dělení: Metoda vegetativního rozmnožování; trs se mechanicky rozdělí na jednu nebo více částí, přičemž každá musí mít svůj díl kořenového systému a jeden nebo více stonků, případně oček.

Děloha (kotyledon): V botanice výraz pro klíční list (listy); první listy, které se po vyklíčení semen objevují; často mají výrazně odlišný tvar od pravých listů. Krytosemenné rostliny mají buď jeden děložní lístek (jednoděložné rostliny), nebo lístky dva (dvouděložné rostliny); nahosemenné rostliny mají větší počet děložních lístků, vyrůstajících zpravidla v přeslenu. V děložních lístcích jsou zásoby živin pro klíční rostlinu.

Děložní lístek: První list (listy u dvouděložných nebo nahosemenných rostlin) odlišný tvarem od pravých listů a brzy opadávající.

Dešťový stín: (1) místo v zahradě, které je např. zdí nebo plotem chráněno před převládajícím větrem a přívalovým deštěm; (2) v širším měřítku místo s nízkými úhrnnými ročními srážkami za (vyšším) horským masívem (v Čechách např. Žatecko leží v dešťovém stínu Krušných hor – pozn. překladatele).

Distální (konec řízku): Ten konec řízku, který byl původně vzdálenější od kořene mateřské rostliny.

Dlanitý list: List, jehož žilnatina vybíhá paprskovitě z jednoho místa a jehož čepel je buď celistvá, avšak laločnatá, nebo prstovitě složená.

Dóm: Vzpřímeně stojící tři vnitřní okvětní lístky v květu kosatců.

Domácí (původní, autochtonní): Rostlina, pocházející z určitého území (a tam planě rostoucí).

Dominanta: Nápadná rostlina (barvou, tvarem), zpravidla keř nebo strom, který upoutává pozornost.

Dormance: Období klidu odpočinku, stav, kdy jsou na určité období přerušeny životní pochody v organismu; v semeni obvykle v zimě. Drobtovitá struktura: Ideální struktura půdy, v níž jsou jednotlivé částice spojeny do malých hrudek, drobtů; případně se musí cílenými opatřeními, jako je kypření, udržovat v dobrém stavu.

Druh: Kategorie při systematickém třídění rostlinstva; nejnižší, základní stupeň v rámci rodu (zahrnuje blízce příbuzné, velmi podobné jedince).

Dřeň: Pletivo z odumřelých buněk uprostřed stonku.

Dřevitý: Výraz pro stonek, který již není měkký a ohybatelný, nýbrž ztlustlý a tvrdý; také báze některých bylin a polokeřů dřevnatějí.

Duše (ve stonku): Měkký, zpravidla pórovitý materiál ve vnitřní části prýtu (např. bílá duše ve větévce bezu černého).

Dvojdomá: Taková rostlina, jejíž samčí a samičí květy vyrůstají odděleně na dvou nezávislých jedincích.

Dvouděložné rostliny: Třída kvetoucích rostlin Magnoliopsida; zahrnuje rostliny, jejichž klíční rostliny mají dva děložní lístky, pravé listy mají rozvětvenou žilnatinu, v jejich stoncích (kmenech) působí kambium, dělící kruh, a jejich květy jsou organizovány podle čísla 2, 4 nebo 5.

Dvouletka: Dvouletá rostlina je rostlina, jejíž vývoj proběhne ve dvou po sobě následujících letech; v prvém roce vyklíčí a vytvoří přízemní růžici, v druhém vykvete, přinese semena a odumře.

Dvounažka: Suchý plod, jenž je spojený uprostřed a za zralosti se rozpadá na dvě samostatné části (např. plod kmínu).

Dýchání viz respirace
Ukázka části textu z knihy Zahradní rostliny - 500 nejkrásnějších druhů, Annette Timmermann
Nakladatelství Rebo Productions CZ, www.rebo.cz

Články: slovníček

06.04. 2010
7.66 kB čtenářů
Slovníček: A-B
25.04. 2010
7.13 kB čtenářů
Slovníček: E-CH
05.05. 2010
9.73 kB čtenářů
Slovníček: I-K
19.05. 2010
8.30 kB čtenářů
Slovníček: L-N
25.05. 2010
11.96 kB čtenářů
Slovníček: O-P
27.05. 2010
9.93 kB čtenářů
Slovníček: R-S
05.06. 2010
7.34 kB čtenářů
Slovníček: T-U
09.06. 2010
9.15 kB čtenářů
Slovníček: V-Z
Diskusní fórum / Ostatní nezařazené
31.12. 2015
2.03 kB čtenářů
Pf 2016
24.12. 2014
3.64 kB čtenářů
PF 2015
24.03. 2014
2.82 kB čtenářů
Nové dveře
31.12. 2013
8.68 kB čtenářů
PF 2014
22.12. 2012
5.79 kB čtenářů
PF 2013
10.12. 2012
18.11 kB čtenářů
Ptactvo - kdy a jak krmit
20.06. 2012
7.67 kB čtenářů
Rozmary počasí
08.04. 2012
17.09 kB čtenářů
Zahradnický kvíz
25.12. 2011
7.26 kB čtenářů
PF 2012
20.12. 2011
18.68 kB čtenářů
PF 2010