Rostliny: Lilium - lilie

Rod Lilium, zahrnující asi 100 přírodních druhů lilií a bezpočet odrůd a kříženců, náleží k nejstarším pěstovaným rostlinám na severní polokouli. Plané druhy pocházejí především ze Severní Ameriky, z Evropy a Asie včetně Filipín a jsou značně mnohotvárné co do vzhledu, růstové formy a barvy květů.

K lepšímu rozlišení takové mnohotvárnosti byly lilie (především kulturní) rozděleny do devíti klasifikačních skupin („tříd“), které respektují příbuznost a odvození od původních, rodičovských druhů. Rozeznávají se tedy: (1) „asijské hybridy“, (2) tzv. „Hansonii-hybridy“, (3) „Candidum-hybridy“, (4) „americké hybridy“, (5) „Longiflorum-hybridy“, (6) „trubkovité hybridy“ a „Aurelian-hybridy“, (7) „orientální hybridy“, (8) nezařaditelné hybridy, (9) původní, plané druhy.

Cibule lilií se skládají z překrývajících se šupin (přeměněných listů) a některé vytvářejí i rhizomy. Z cibulí vyrůstají někdy až 3 m vysoké, vzpřímené a většinou nerozvětvené lodyhy s hrozny, latami a okolíky květů. Květ lilií se skládá ze šesti stejnotvarých hvězdovitě uspořádaných okvětních lístků, šesti tyčinek s charakteristicky utvářenými prašníky ve var písmene T a z blizny. Tvar květů kolísá od miskovitého k nálevkovitému, trubkovitému nebo turbanovitému. Paleta barev zahrnuje s výjimkou modré a černé všechny barvy a tóny. Květy mohou být jednobarevné, proužkované, skvrnité nebo s drobnými papilami. Lilie je možné množit – podle druhu – oddělováním odnoží, šupinami nebo dceřinými cibulkami nebo pacibulkami.

Škůdci jako chřestovníček liliový, třásněnky, mšice, háďátka, roztoči, vrtalky, slimáci a drobní savci mohou způsobit na liliích škody stejně jako různé choroby houbového a virového původu.