Slovníček: L-N

Laloky: Pravidelné nebo nepravidelné velké oblé výběžky okraje čepele neděleného listu.

Lata: Typ hroznovitého květenství, v němž ze silného vřetena odbočují dále větvené postranní větévky květenství.

Lehká půda: Půda s vysokým obsahem písku a nízkým podílem jílu.

Lemování: U karafiátů (Dianthus) mají některé odrůdy na okraji korunního lístku úzký proužek jiné barvy, než je zbarvení vlastního korunního lístku.

Letorost: Přírůstek stonku, větve keře nebo stromu za (poslední) rok.

List: Tvarem a barvou rozmanitý orgán rostliny, zpravidla plochý a zelený a opatřený řapíkem; v listech probíhá fotosyntéza, dýchání a transpirace (viz též tvary listů).

Lísteček: Část složeného lístku u dvakrát nebo vícekrát zpeřeného listu.

Lístek: Část členěného (složeného) listu.

Listen (braktea): Částečně přeměněný list, často s ochrannou funkcí pod vlastním květem. Listeny mohou vypadat jako normální listy, ale mohou být též malé a šupinovité, nebo naopak zvětšené a svítivě barevné.

Listovka: Kompost vytvořený z rozložených listů v přírodě nebo uměle v zahradě; užívá se jako součást substrátů pro hrnkové rostliny nebo k vylepšení půdy, případně k nastýlce.

Listový pupen viz pupen

Listový řízek viz řízek

Lithofyt: Rostlina rostoucí na kamenech (nebo ve velmi kamenité půdě), jež většinu živin získává ze srážkové vody a z atmosféry.

Lodyha: Bylinný (nedřevnatějící) stonek, který na konci vegetační doby odumírá.

Lusk viz plod

Lýkový úvaz: Upevnění očka lýkem předtím, než se očko při očkování ujme (dnes se užívá i jiných materiálů, např. PE-pásky).

Lžicovitý: Tvar čepele listu nebo korunního lístku, který je na konci lžicovitě prohnutý a rozšířený (např. u některých chryzantém).

Malvice: Pevný, dužnatý plod; vzniká srůstem plodolistů s češulí, květním lůžkem, srostlým s bází kalicha a koruny), např. u jabloní a hrušní (obecně jádrovin).

Mateřská rostlina: Rostlina poskytující množárenský materiál, jako jsou semena, řízky a jiné vegetativní části sloužící k množení.

Medovice: Lepkavá látka na listech, vylučovaná škůdci, jako jsou např. mšice, molice a jiný savý hmyz.

Měchýřek: Pukavý suchý vícesemenný plod, otevírající se jedním švem.

Meriklon: Odborný výraz pro geneticky identické potomstvo, vzniklé cestou meristémové kultury (tkáňové kultury).

Meristem: Vytrvalé, dělení schopné pletivo; vyskytuje se na vegetačním vrcholu prodlužovacího růstu prýtů a kořenů a v úžlabí rozvětvení a inserce listů. Bez meristemu není možné očkování ani roubování. Druhotně se vytváří při hojení ran.

Mikroklima: Klima velmi ohraničeného prostoru uvnitř mezoklimatu nebo makroklimatu, např. mikroklima skleníku nebo mikroklima chráněné části zahrady.

Míšek (arilus): Dužnatý útvar v plodu, barevně odlišený a obalující semeno (např. u brslenu).

Množárna: Zařízení k (vegetativnímu) množení rostlin, např. řízkováním; zpravidla se spodním teplem, vytápěné a na povrchu kryté sklem nebo fólií.

Monokarpická rostlina: Taková rostlina, která kvete a plodí jen jednou za život a pak odumře; někdy potřebuje i mnoho let, než vytvoří obrovské květenství, jako např. agave.

Monopodiální větvení: Toto větvení spočívá v tom, že hlavní výhon roste dále a postranní výhony se odklánějí do stran (viz též sympodiální).

Motýlokvěté (Papilionaceae): Starší název rostlin z čeledi bobovitých (Fabaceae).

Motýlovitý květ: Květ, který vzdáleně připomíná motýla; typický pro čeleď bobovitých; skládá se z pavézy, dvou křídel a člunku.

Množárenský záhon: Záhon, jenž je upraven ke klíčení semen nebo k předpěstování sadby před výsadbou na trvalé místo.

Mrazuvzdorná: Rostlina, která snáší bez poškození i teploty hluboko pod bodem mrazu.

Mulč viz nastýlka

Multiplata: Speciální, zpravidla lisované (z plastu, z rašeliny, z papíru), vícejamkové sadbovače, jež se snadno přenášejí a lehce se s nimi manipuluje; rostlinám poskytují dostatek prostoru a stejné podmínky k vývoji.

Mutace: Úmyslně vyvolané nebo spontánní genetické změny vlastností, např. barvy a tvaru květů, odlišných od mateřské rostliny. Některé mutace se označují také jako sporty.

Mycelium: Vegetativní část houbových pletiv, skládající se z mikroskopicky tenkých vláken. Někdy se označuje jako „houbové pletivo“.

Mykorrhiza: Soužití půdních hub s kořeny rostlin s oboustranným prospěchem; např. u lesních stromů, kloboukatých hub apod.

Nakopčení: Nahrnutí nebo přisypání půdy kolem báze rostliny, aby se zabránilo vyvrácení větrem (1), ochránilo místo očkování před mrazem (2, u růží), stonek vybělil (3) nebo se vyvolalo zakořenění z kmínku (rybíz, 4).

Na rýč: Odborný (spíše hovorový, slangový) výraz pro přerytí záhonu do hloubky čepele rýče nebo rycích vidlí, tj. asi 25–30 cm.

Nastýlka (mulč): Vrstva organického materiálu; rozkládá se na povrch půdy v nevelké tloušťce, aby se potlačil růst plevelů, udržela se vlhkost půdy a rovnoměrná teplota kořenových systémů. Vedle shrabaných listů, posekané trávy a organických materiálů, jako je chlévská mrva, drcená kůra a zahradní kompost, se mohou použít i polyetylenové fólie nebo štěrk.

Na široko: Rovnoměrné rozhození osiva nebo hnojiva rukou na širokou plochu půdy, tedy nikoliv do rýh nebo řádků.

Naturalizace viz zdomácnění

Nazpět ohrnutý: Např. korunní lístek, který se ohýbá zpět v ostrém nebo pravém úhlu od původního směru.

Nehet: Spodní, zúžená část korunního lístku přecházející v jeho čepel.

Nektar: Cukernatý roztok, vytvářející se v tzv. nektariích; slouží jako lákadlo a potrava opylujícího hmyzu.

Nektarium: Pletivo vylučující šťávu s vysokým obsahem cukru. Bývá buď samostatným orgánem, nebo jen místem v květu, např. v ostruze (u fialek), ale někdy i na jiných místech rostliny (na listu, na stonku).

Neplnokvěté: Rostliny, jejichž korunní lístky jsou v základním počtu, zpravidla v jediném kruhu. Jiný výraz: jednoduchý květ, opak: plnokvětý, případně poloplný.

Nepohlavní množení: Množení vegetativní cestou různými částmi rostliny, ale nikoliv semeny; viz vegetativní množení.

Neremontující: Kvetoucí (případně plodící) jen jednou za vegetační sezónu. (Viz též remontující, oba výrazy se užívají u růží).

Neutrální půda: Půda, jejíž hodnota pH je 7, není tedy ani kyselá, ani bazická.

Nicí: Převislý, dolů svěšený.

Nitka: Tenká část tyčinky nesoucí prašník.