Slovníček: R-S

Poslal(a) 27.05. 2010 12:51:00 (9946 čtenářů)

Radicula: Kořínek klíčící rostliny, který se u nahosemenných a dvouděložných rostlin přeměňuje na kůlový kořen; u jednoděložných zaniká a je nahrazen vedlejšími kořeny.

Rašelina: (1) odumřelé a přeměněné zbytky rašeliníků v jejich přirozených ložiskách (rašeliništích); (2) komerční označení rašeliny nebo slatiny, průmyslově zpracované (drcené, balené, odkyselené), která se používá jako substrát nebo součást substrátů. Je to substrát bohatý na humus.

Rašeliník: Mechorost z rodu Sphagnum s neukončeným růstem (na bázi odumírá, na vrcholu přirůstá), rostoucí zvláště na vlhkých místech. Z odumřelé hmoty rašeliníku vzniká rašelina.

Rašeliništní rostliny: Rostliny, jejichž přirozeným stanovištěm jsou trvale podmáčená rašeliniště.

Rašelinová náhražka: Různé organické zbytky, např. kokosová vlákna, které se v zahradnictví používají místo pravé rašeliny ke zlepšení půdních podmínek.

Rašelinový květník: Květináč (nebo multiplato) z lisované rašeliny, sloužící předpěstování rostlin, vysazovaných na trvalé místo i s květináčem, který se v zemi rozloží.

Rašelinový záhon: Část zahrady s vysokou vrstvou rašeliny, určená k pěstování rašeliništních rostlin, vyžadujících kyselou půdu.

Remontující: Opakovaně kvetoucí; vedle hlavního období květu vykvétá rostlina později znovu. Výraz používaný zejména u růží a někdy i jahod.

Respirace: Dýchání. Biologický proces, jímž organismy (rostliny) získávají energii rozkladem organických molekul. Tzv. vnější dýchání u rostlin je výměna plynů mezi rostlinou a prostředím (výdej oxidu uhličitého, příjem kyslíku).

Rhizom: Specializovaný, zpravidla horizontálně plazivý, ztlustlý nebo štíhlý podzemní stonek; má funkci zásobního orgánu a na svém vrcholu má obnovovací pupeny, z nichž vyrůstají nadzemní prýty.

Rod (genus): Taxonomická jednotka (kategorie) v systému rostlin mezi čeledí a druhem. Jedná se o skupinu příbuzných druhů se společnými znaky: např. všechny druhy jírovců patří do rodu Aesculus.

Roub: Z ušlechtilé odrůdy odříznutá část prýtu (stonku), která se při štěpování přenese a upevní na podnoži.

Roubování: Metoda vegetativního množení rostlin, štěpování. Způsoby roubování jsou velmi rozmanité, nejčastější je tzv. kopulace (družení), užívané při stejné tloušťce podnože i roubu; při plátkování se slabší roub přikládá z boku na seříznutou silnější podnož; při podobné sestavě – slabý roub, silná podnož – se také roubuje „na kozí nožku“, do rozštěpu, za kůru nebo sedélkováním.

Růžice: Soubor listů, vyrůstajících téměř z jednoho místa na zkráceném stonku (též přízemní listová růžice pampelišky).

Rychlení: Uspíšení nástupu fenologických fází (např. rašení, kvetení) upravením podmínek, obvykle zvýšením teploty, přisvětlováním, nebo naopak stíněním (viz řízená kultura).

Řádky: Rýhy v půdě v pravidelném rozestupu, do nichž se vysévají semena nebo vysazují mladé rostliny.

Řapík: Stopkovitá část listu.

Řízek: Z mateřské rostliny odebraná část (list, výhon, část výhonu, kořen, pupen), z něhož při metodě rozmnožování zvané řízkování vznikne nová rostlina, jež má identické vlastnosti s rostlinou rodičovskou. očkový řízek se odebírá s částí stonku ležící těsno pod očkem nebo s uzlinou; pupenový řízek se skládá z malého kousku stonku s jedním nebo se dvěma páry pupenů nebo listů; listový řízek je odtržený/odstřižený list nebo jeho část; měkký nebo bylinný řízek je část stonku s měkkým, nezdřevnatělým pletivem; polovyzrálý řízek je část stonku, jež se odebírá v létě a jejíž některé partie již začínají dřevnatět; tvrdý (vyzrálý, zimní) řízek se odebírá koncem sezóny a je po celé délce již zdřevnatělý; může mít již opadané listy. Vrcholový neboli terminální řízek je odebraná část stonku s vegetačním vrcholem; kořenový řízek je část polovyzrálého nebo vyzrálého kořene.

Řízená kultura: Pěstování rostlin v umělých podmínkách, simulujících určité podmínky, za nichž rostliny např. vykvétají. Provádí se např. přisvětlováním rostlin, kvetoucích za dlouhého dne, nebo naopak zastiňováním rostlin krátkodenních.

Sadbovač: Tác z květináčkovitými prohlubněmi, lisovaný z různého materiálu, do nichž se přepichují semenáčky rostlin k dalšímu individuálnímu předpěstování sazenic (sadby).

Samoopylení: Opylení vlastním pylem (pyl z prašníků je přenesený na bliznu stejného květu, nebo jiných květů téže rostliny).

Samovýsev: Mladé rostliny, vyrostlé ze semen spontánně uvolněných z mateřské rostliny a rostoucí v jejím bezprostředním okolí.

Sazečka: Malá cibule kuchyňská (předpěstovaná v prvním roce ze semene), používaná k sadbě.

Selekce (též výběr): Přirozený nebo umělý výběr rostlin na základě určitých zvolených znaků nebo vlastností. Může být kladná (pozitivní, vybírají se rostliny s přítomností znaku) nebo záporná (negativní selekce), při níž se nevhodné rostliny vyřazují z dalšího šlechtění a pěstování.

Semenáč: (1) mladá rostlina vzniklá z vyklíčeného semene v první fázi vývoje (často se užívá zdrobnělý výraz semenáček); (2) ve šlechtitelství nepojmenovaná rostlina vzniklá při křížení (hybridizaci) např. jako mezistupeň při záměrném šlechtění nebo vyhledávání nových odrůd.

Semeník: Spodní dutá část pestíku obsahující vajíčka.

Semeno: Rozmnožovací částice rostliny, jež vznikla pohlavní cestou z oplozeného vajíčka; obsahuje odpočívající zárodek (embryo), z něhož se může vyvinout nová rostlina, osemení a někdy i živné pletivo.

Sepalum viz kalich

Série: Skupina odrůd (např. letniček), které mají většinu vlastností společných, ale liší se jen jedním znakem (např. barvou květů). Distribuují se buď pod jednotlivými barvami, nebo jako směsi.

Skarifikace: Mechanické (někdy i chemické) narušení osemení tak, aby se snáze dostala voda k semeni a vyvolalo se klíčení.

Skleník: Budova se střechou i s bočními stěnami propouštějícími světlo (nejčastěji ze skla, dnes i z plastů, jako karbonát, plexisklo atd.), v níž nalézají rostliny optimální podmínky pro svůj růst. Zpravidla se rozlišují tzv. studené skleníky (nevytápěné nebo jen izolované, k přezimování zimovzdorných přenosných rostlin), chladné temperované skleníky (částečně vytápěné, s teplotou neklesající pod + 2 °C, temperované nebo subtropické skleníky s nejnižší teplotou + 7 °C a tropické, teplé, vytápěné skleníky s nejnižší teplotou + 18 °C.

Slatina: (1) místo s vysokou hladinou podzemní vody nebo trvale podmáčené, s charakteristickou květenou, složenou převážně z ostřic a jiných mokřadních rostlin; (2) komerční název pro tzv. bílou rašelinu, složenou většinou z organických zbytků jiných mokřadních rostlin než rašeliníku, ale užívanou v zahradnictví jako substrát.

Sloupek čnělek: Sloupkovitý útvar v květech některých rostlin, vzniklý srůstem čnělek – např. u některých planých růží, u vlčího bobu apod.

Složnokvěté: Starší název pro čeleď hvězdnicovitých rostlin (Asteraceae).

Smíšené kultury: Vedle sebe vysazované rostliny různého druhu a odrůdy, o nichž se ví, že mají příznivý vliv na své sousedy nebo že zabraňují šíření chorob a škůdců a zlepšují či podporují růst.

Solitéra: Nápadná, jednotlivě vysazená rostlina, zpravidla keř nebo strom, který bývá na exponovaném místě středem pozornosti.

Sorta viz odrůda

Souplodí: Soubor plodů, vzniklý z jediného květu (např. jahoda).

Spála růžovitých: Bakteriální choroba, napadající květy, záhy potom výhony, větévky a listy, které odumírají.

Sphagnum (čti sfagnum): Vědecký rodový název rašeliníku; komerční označení surové mladé rašeliny nebo hmoty rašeliníku užívané např. při pěstování orchidejí.

Spora viz výtrus

Sporangium viz výtrusnice

Sport: Zahradnický (genetický) odborný výraz pro náhlou mutaci, vyvolanou záměrně nebo vzniklou spontánní genetickou změnou; květy mají např. náhle jinou barvu, stonek jiné znaky než původní mateřská rostlina.

Srostlý (list): Dva vstřícné listy jsou svými bázemi srostlé, takže vytvářejí jakoby jediný listový orgán.

Stálezelené rostliny: Rostliny, jejichž listy zůstávají zelené na rostlině i v období klidu a po více let. Setrvají-li listy na rostlině jen během zimy a pak opadávají, nazývají se takové rostliny poloopadavé.

Stéblo: Charakteristicky utvářený stonek trav; zpravidla je dutý, v uzlinách (kolénkách) je plný, což jeho stavbu zpevňuje. Z kolének vyrůstají listy, jejichž pochvy často obklopují stéblo. Sterilní: (1) neplodný, tj. nekvetoucí, případně nepřinášející životaschopná semena (opak: fertilní); (2) květy bez funkčních prašníků nebo pestíků nebo obou (např. okrajové květy v květenství některých hortenzií); (3) substrát bez patogenních zárodků.

Stolon (výběžek): Vodorovně se šířící/rostoucí stonek; zakořeňuje na konci a vytváří novou rostlinu; často zaměňovaný s kořenovými výběžky.

Stonek: Většinou nadzemní článkovaná část rostliny; nese listy, květy a plody.

Stonková hlíza: Hlízovitě ztlustlý stonek nebo jeho báze (např. u mečíku).

Stopka: (1) obecný výraz pro úzkou část rostlinného orgánu (řapíku, květní stopky, stopkaté žlázky apod.). Nechybí (2) ???

Stratifikace: Uložení semen ve vrstvách, např. do vlhkého písku, a jejich uložení v chladu, nebo naopak v teple, aby se přerušil klíční odpočinek a podpořilo se klíčení.

Strboul: Hroznovité květenství se zkráceným vřetenem a přisedlými květy (jetel).

Strom: Dřevina s rozlišeným kmenem a korunou.

Stromková růže: Růže, jejíž ušlechtilá odrůda je naočkována na vysokém kmínku (nejméně 80 cm nad povrchem půdy).

Struk: Zaškrcovaný suchý plod, rozpadávající se na jednosemenné dílky.

Středně těžká půda: Půda nacházející se svou strukturou mezi těžkou a lehkou půdou (viz též Hlinitá půda).

Střední žebro: Nejdůležitější, zpravidla centrální žilka v listu.

Střepy keramické: Roztlučené zbytky starších květináčů, jimiž se zakryje odtokový otvor na dně nového květníku před výsadbou rostliny.

Střídavě postavené (listy na stonku, větve apod.): Vzájemně v nestejné výši vyrůstající jednotlivé listy apod. na protilehlých stranách stonku; vyrůstají většinou ve zřetelné spirále.

Studené pařeniště viz pařeniště

Studený skleník viz skleník; slouží k přezimování jižních rostlin.

Stvol: Bezlistý nerozvětvený stonek nesoucí květ nebo květenství (pampeliška).

Substrát (též zemina): Kompost, směs zemin nebo jiného materiálu, v němž se rostliny pěstují, do nějž se vysévají, kde se vegetativně množí nebo předpěstovávají.

Sukulent: Rostlina s dužnatými, masitými stonky nebo listy, jež slouží k zadržení vody (např. kaktusy, netřesky).

Suť, suťovisko: Svah s úlomky navětrané horniny; v zahradě se tak označují určité partie tzv. kamenitých záhonů, na nichž se pěstují alpinské rostliny vyžadující dobrou drenáž.

Svilušky: Drobní saví roztoči, škodící zejména na listech rostlin tak, že listy vadnou a opadávají.

Sympodiální: Typ větvení, kdy postranní větev přerůstá hlavní stonek, pokračuje ve směru jeho růstu; hlavní stonek se odklání do strany a přináší květenství nebo odumírá.

Systémové/systemické: Hnojivo či pesticid, jenž se např. se zálivkovou vodou dostává do pletiv rostliny, kterou hubí (herbicid), nebo hubí patogenní organismy škodící rostlině.

Šešulka viz šešule; podobný plod, ale jeho délka činí nejvýše trojnásobek šířky.

Šešule: Suchý pukavý plod, otevírající se dvěma chlopněmi, nejméně třikrát delší než široký, rozdělený blanitou přepážkou. Typický plod brukvovitých rostlin.

Šiška / šištice: Hustý klas složený z přisedlých reprodukčních orgánů s podpůrnými listeny u některých, zvláště nahosemenných rostlin. U jehličnanů samičí šištice dřevnatí a vytváří pro druh charakteristický „plod“, šišku.

Špalír: Opěrná konstrukce pro pnoucí či vzpěrné rostliny nebo ovocné stěny, skládající se z opěrných kůlů, mezi nimiž jsou nataženy vodorovné dráty nebo umístěny latě, k nimž se pěstované rostliny vyvazují.

Štěpování: Stará metoda vegetativního množení rostlin, při níž se část ušlechtilé rostliny (odrůdy), tzv. štěp, přenese na vhodnou podnož. Nejběžnější je tzv. očkování nebo roubování.

Štítovitý list: List, jehož řapík je nasazen uprostřed spodní strany čepele, někdy i mírně mimo střed (např. u lichořeřišnice).

Šupina: Redukovaný nebo přeměněný list.
Ukázka části textu textu z knihy Zahradní rostliny - 500 nejkrásnějších druhů, Annette Timmermann
Nakladatelství Rebo Productions CZ, www.rebo.cz

Články: slovníček

06.04. 2010
7.68 kB čtenářů
Slovníček: A-B
12.04. 2010
7.54 kB čtenářů
Slovníček: C-D
25.04. 2010
7.15 kB čtenářů
Slovníček: E-CH
05.05. 2010
9.75 kB čtenářů
Slovníček: I-K
19.05. 2010
8.31 kB čtenářů
Slovníček: L-N
25.05. 2010
11.98 kB čtenářů
Slovníček: O-P
05.06. 2010
7.36 kB čtenářů
Slovníček: T-U
09.06. 2010
9.17 kB čtenářů
Slovníček: V-Z
Diskusní fórum / Ostatní nezařazené
31.12. 2015
2.05 kB čtenářů
Pf 2016
24.12. 2014
3.65 kB čtenářů
PF 2015
24.03. 2014
2.83 kB čtenářů
Nové dveře
31.12. 2013
8.69 kB čtenářů
PF 2014
22.12. 2012
5.79 kB čtenářů
PF 2013
10.12. 2012
18.13 kB čtenářů
Ptactvo - kdy a jak krmit
20.06. 2012
7.68 kB čtenářů
Rozmary počasí
08.04. 2012
17.11 kB čtenářů
Zahradnický kvíz
25.12. 2011
7.27 kB čtenářů
PF 2012
20.12. 2011
18.69 kB čtenářů
PF 2010