Letničky a balkonové rostliny - pozor na správnou zálivku

Pokud se vám až do dnešního dne podařilo uchovat něco z toho velkého množství balkonových rostlin a letniček, které jste si na jaře v našich zahradnických centrech nakoupili, určitě vám přijde vhod pár praktických rad, jak o rostliny v letošním létě pečovat tak, aby vás novými a pěknými květy zaplavovaly až do podzimu.

Pokud jste šetřili na substrátu při vysazování rostlin a použili jste ten loňský, případně zeminu nakopanou někde na okraji pole (i tak se snaží někteří naši zákazníci šetřit), je poměrně obtížné přesně určit, proč se vašim rostlinám nedaří. Možností je řada – od loňských bakterióz přes nadměrný obsah solí až po zbytky herbicidů v půdě. Základním předpokladem pro zdárný růst v omezeném množství půdy je substrát dostatečně vzdušný, ochotně absorbující zálivkovou vodu a stabilizující výkyvy v hnojení dostatečným množstvím jílu, který zároveň brání také příliš rychlému vysychání.

Velmi často se také setkáváme s případy, kdy si zákazník stěžuje na špatný růst balkonových rostlin, přestože vydatně zalévá – jenže zapomněl, že voda také musí někudy odtékat. Mnoho pěstebních nádob se prodává se zacelenými odtokovými otvory, ale mnoho pěstitelů je z neznalosti či z dobrého úmyslu, aby snad přetékající vodou nezašpinili fasádu či sousedův balkon, neproděraví. Při pravidelné zálivce, zvláště v deštivějším období, rostlinám zahnívají kořeny, v lepším případě kořeny větví jen v nejsvrchnější části substrátu, která prosychá.

U samozavlažovacích truhlíků jsme už minule zmiňovali zásadní pravidlo – zpočátku zalévat jen opatrně zhora, na zásobní napájení knoty přejít až po pár týdnech, kdy jsou kořeny dobře rozrostlé a květiny stabilizované. Za deštivého počasí je třeba pravidelně vylévat nadbytečnou vodu z rezervoáru – muškát není rýže!

Čím menší je objem substrátu v nádobě, tím problematičtější bude udržet zejména bujně rostoucí druhy v nich v kondici. Ti pěstitelé, kteří neváhali investovat do půdního kondicionéeru či sorbentu, nyní ocení jeho přínos pro zdárný vodní režim v truhlících. Nabobtná totiž po zálivce jako houba a potom vodu postupně uvolňuje.

Ani s výživou to nesmíme zpočátku přehnat. Pokud použijeme dlouhodobě se uvolňující hnojivo typu Osmocote, přidáváme do substrátu při výsadbě přesné množství. Ovšem pozor – za příliš teplého počasí bezprostředně po výsadbě, kdy zelená hmota ještě nestačila přerůst nádoby, v nichž se kvůli tomu nadměrně ohřívá substrát, může dojít k mnohem rychlejšímu uvolňování hnojiva a hrozí popálení kořenů. U zapravených hnojiv bez řízeného uvolňování (NPK, ledek apod.) při nadměrných dávkách popálíme rostliny zcela zaručeně bez ohledu na počasí.

Vhodná rada? Osmocote raději menší množství a květiny přihnojujovat tekutým či rozpustným hnojivem při zálivce, například hnojivy z řady Kristalon. Pro většinu druhů je optimální jedna hnojivá zálivka týdně s koncentrací 0,1-0,2 %, tj.1-2 g hnojiva na litr vody, nejlépe dešťové.

Čím jsou rostliny bujnější, tím je potřeba hnojit více, stejně tak přidáme hnojiva v obdobích, kdy hodně prší a voda nám ze substrátu vyplavuje potřebné živiny.

Zprvu používáme hnojiva s vyšším podílem dusíku, aby přírůstky byly maximální, později přejdeme na typ hnojiva, kde je poměr dusíku oproti draslíku a fosforu už nižší, aby byla podpořena tvorba květů.

U letniček a balkonovek se obvykle setkáváme s běžnými škůdci, jako jsou mšice a molice, jejichž identifikace nedělá většině pěstitelů problémy, stejně tak jako jejich likvidace vhodným postřikem. Někdy se ale mohou vyskytnout i svilušky či třásněnky a zde už je rozpoznání napadení pro laika složitější. Rostliny se obvykle nevyvíjejí tak, jak by měly, často žloutnou, kroutí se či získávají matnější odstín, takže o radu je nejlépe požádat personál zahradnických center.

S nevhodným umístěním květin na místech s přílišnou vzdušnou vlhkostí a nízkou cirkulací vzduchu bývá spojeno napadení plísní šedou, padlím či houbovými chorobami. V každém případě při prvních příznacích musíme upravit nevhodné klima, např. přemístěním nádob nebo změnou zálivky, a chemickými přípravky rostlinu zachránit. Pokud ale neprovedeme zásah do nevhodných životních podmínek, náš boj bude s velkou pravděpodobností marný. Houbové choroby krčku a kořenů obvykle souvisejí s dlouhodobým přemokřením substrátu, proto ještě jednou zopakujme, že zalévat je třeba uváženě a s mírou.

Pár rad jen tak:

Máme-li podezření, že jsme to s hnojením přehnali a rostliny začínají jevit známky zasolení (stav, kdy v substrátu je už tolik solí z hnojiv, že rostlina není schopna přijímat kořeny vodu), zkuste několikrát propláchnout substrát nejlépe dešťovou vodou tak, až bude voda odtékat otvory ve dně. Snížíte tak množství hnojiva v truhlíku.

U pelargonií páskatých se vyskytují často nebezpečné bakteriózy – obvykle se projevují náhlým zvadnutím rostlin a jejich uhynutím. Pokud se vám něco takového přihodí, musíte před další výsadbou nádobu či truhlík vydezinfikovat ponořením na několik desítek minut do slabého roztoku Sava (pozor na materiál, z něhož je nádoba vyrobena) a pro výsadbu použít nový substrát.

Některé květiny prostě ve vrcholném létě nekvetou. Nedělejte si z toho ale hlavu – jsou to druhy, které při vysokých teplotách nezakládají květy. Za trpělivost se vám odmění zase v září a obvykle vydrží kvést až do pozdního podzimu.

Pokud nejsou surfinie vysazeny do kyselejšího substrátu obohaceného chaláty železa, mívají často světlé listy se žlutou žilnatinou. To je příznak chlorózy, proti níž lze použít hnojivo určené speciálně pro surfinie. Působí kysele a obsahuje ve vyšší míře železo ve speciální formě.