Malokorunné stromy s červenými listy

Léto s červeně panašovanými listy dřevin k nám právě přišlo. Většina dřevin je v rámci roční doby kvetení za svým horizontem a s příchodem léta je třeba některé partie zahrady oživit. K tomu nám mohou velmi dobře pomoci nejen trvalky a letničky, ale i pestrolisté dřeviny.

Při výběru si asi nejvíce všímáme červeně olistěných stromů s menší korunami a zejména pak keřů, které mají v zahradách největší uplatnění. Zaměříme-li výběr podle abecedního pořadí, budou na prvním místě ze stromů s menšími korunami do průměru 4-6 m javory – Acer.

Nejznámějším zástupcem tohoto rodu je asi javor dlanitolistý (Acer palmatum) se svými vzrůstovými a pestrolistými varietami. Připomeneme si alespoň několik zajímavých odrůd.

´Atropurpureum´ je menší stromek dorůstající výšky 3-5 m s malebně rozložitou korunou, ve stáří postupně širší. Jeho listy jsou hluboce laločnaté, v létě stále temně červené, k podzimu pak svítivě červené. Roste téměř na všech stanovištích, nejvíce ovšem miluje mírně kyselé až slabě alkalické, písčito-humózní půdy, dobře propustné. Trpí delšími přísušky. Všechny nároky platí i pro jeho růstové a barevné variety, jako například ´Bloodgood´ s pomalejším růstem. Velmi známé jsou i kultivary s deštníkovitou korunou a pomalým vzrůstem, například ´Garnet´, ´Inaba-shidare´ nebo ´Orangeola´, který je velmi odolný vůči letním úpalům a pozdním mrazíkům. Navíc jeho temně červené koruny oživí v letním rašení zářivé červené olistění. K červenolistým raritám japonských javorů bezesporu patří i odrůdy s listy téměř úplně dělenými jako například kultivar ´Red Pygmy´. Hitem posledních pěti let se stal i pomalu rostoucí červenolistý kultivar ´Shaina´ s drobným růstem, jemným olistěním a relativní odolností vůči letním úpalům závisející na vzdušné vlhkosti.

U všech těchto kultivarů je třeba zvolit stanoviště s pohyblivým stínem tak, aby rostlina nebyla vystavena jak v předjaří, tak v létě plnému úpalu.

Z dalších červenolistých javorů s menší korunou je třeba připomenout javor mléč (Acer platanoides) a jeho kultivar ´Crimson Sentry´, jako zmenšená forma kultivaru ´Crimson King.´ Jeho vzrůst je velmi pomalý, víceméně široce sloupovitá koruna dosahuje výšky 3-4 m. Relativně velké temně červené listy trpí někdy ve vlhčích polohách houbovou chorobou bílého padlí. Na půdy není nijak náročný, velmi dobře se uplatní na plně osluněných stanovištích.

Mezi další červeně olistěné stromy patří bříza Betula verrucosa ´Atropurpurea´. Její drobné, temně červené lístky nabírají na intenzitě během letního období. Nenáročný strom s poměrně řidší úzkou korunou vejčitého tvaru dorůstá pomaleji výšky 8-10 m .

Do skupiny stromů s červeně zbarvenými korunami jistě patří i celá škála červenolistých buků – Fagus sylvatica. Pokud pomineme nejznámější kultivary ´Atropurpurea´, ´Riversii´, ´Purpurea´, ´Rohanii´, ´Interrupta Purpurea´, ´Spaethiana´ a ´Roseo-marginata´, jistě upoutají v našich zahradách pozornost malokorunné odrůdy často převislé svým vzrůstem. Velmi populární ´Purpurea Pendula´ patří spolu s kultivarem ´Rohan Weeping´ mezi soliterní skvosty do malých zahrádek. Jejich koruna je poměrně úzká, pravidelná, zvláště u kultivaru ´Purpurea Pendula´ typicky deštníkovitá šířky 3-5 m. Výška koruny se řídí výškou zapěstované koruny nebo délkou opory, ke které alespoň jeden silný měkký letorost vyvazujeme. Mezi větší převislé formy, které vytvářejí nepravidelné kosovitě zahnuté větve, patří kultivary ´Haaren´, ´Black Swan´ nebo s úzkou korunou a převisajícími větvemi odrůda ´Purple Fountain´. Do této bohaté skupiny červeně zbarvených kultivarů patří i štíhlé sloupovité odrůdy ´Dawyck Purple´, ´Plaswyck´ a s laločnatým až stříhaným listem ´Rohan Minaret´ a ´Rohan Obelisk´. Z kultivarů s menší kulovitou korunou do průměru 2-4 m je třeba připomenout odrůdy ´Purpurea Nana´ a ´Friso´. Tato skupina buků má co do rozmanitosti tvaru koruny i červenolistou odrůdu plochého převislého tvaru jako například ´Tortuosa Purpurea´. V posledních letech vznikl zásluhou Ing. Michala Andrusiva i nový kultivar s živě červeným olistěním a laločnatým až stříhaným listem a malou kulovitou korunou ´Rohan Michal Andrusiv´.

Nároky buků jsou minimální. Daří se jim nejlépe na těžších, živných, vápenitých půdách ve vlhčích polohách.

Další zajímavou skupinou stromů s malou korunou jsou okrasné jabloně – Malus. Z celé škály pestrolistých odrůd je třeba alespoň připomenout novější kultivary Malus sylvatica ´Royalty´ s lesklými, temně purpurovými listy a zajímavými modře ojíněnými drobnými plody – malvicemi. Mezi starší osvědčené kultivary patří Malus x purpurea ´Aldenhamensis´, Malus x ´Almey´,´Makamik´ ,Rudolph´, ´Szafer´, Wierdak´, ´Wroblewski´ nebo ´Nicoline´. Všechny tyto odrůdy mají většinou kulovitou korunu o průměru 4-6 m a celá řada i růžově červeně zbarvené květy. Mezi staré osvědčené kultivary patří jistě i převislá červenolistá forma Malus baccata ´Purpurea Pendula´ nebo známější Malus x ´Echtermeyer´.

Nároky jabloní na stanoviště nejsou velké. Rostou spolehlivě na středně těžkých, živných, vlhčích půdách a plném oslunění.

Mezi poslední rod, jehož velikost koruny většinou nepřesáhne 6-8 m, patří sakury, višně, myrobalány a střemchy – Prunus. Snad prvním známým zástupcem v abecedním pořadí je myrobalán – Prunus cerasifera ´Nigra´ a další podobné druhy a kultivary, například Prunus cerasifera ´Hollywood´, ´Mykla´, ´Pissardii´ či ´Hessei´, Prunus blireana, Prunus cistena, které se vyznačují většinou intenzitou červené, případně bíložlutým panašováním okraje listů jako u Prunus cerasifera ´Hessei´. K dalším červeně olistěným druhům patří novější odrůda sakury – Prunus serrulata ´Royal Burgundy´. Zástupce střemchy má dva kultivary – volně rostoucí až polokulovitý statný keř dosahující výšky 4-6 m a zakrslého kultivary Prunus padus ´Red Ball´ s pravidelně kulovitou korunou.