Řez dřevin - broskvoně

Broskvoním a nektarinkám (broskvoně s hladkými plody) se nejlépe daří u jižní zdi nebo v jiném chráněném místě. Prvořadý význam má dobré odvádění vody z půdy.

Koupíte-li jednoletého očkovance (obvykle již má několik postranních výhonů), pak po olistění v pozdním jaru seřízněte hlavní kmínek na 60–90 cm. Z vyrostlých postranních výhonů na vrcholu kmínku vyberte tři nebo čtyři nejlepší pro založení hlavních větví. Nejspodnější obrost odstraňte, ale zbytek nechte růst – konečně tyto výhony ponesou plody. Jen když se příliš sklánějí k zemi, mohou se odstranit. Po prvním řezu jednoletého očkovance je dále zapotřebí řezat jen málo, s výjimkou zahušťujících, křižujících se a u paty vyrůstajících výhonů. Pokud vrcholy větví odumřou, seřízněte je až do zdravého dřeva.

Broskvoně, které se pěstují ve tvaru vějíře, se řežou stejně jako slivoně (dříve uvedený způsob řezu u vějíře) až potud, kdy ve třetím jaru se seřízne osm větví vějíře na délku asi 75 cm. Vrcholové pupeny každého výhonu nechte prorůst do délky a odstraňte pupeny prorůstající navenek nebo ke zdi. Postranní výhony se nemají vyvíjet blíže než ve vzdálenosti 15 cm – na horní ani na spodní straně větve (nežádoucí pupeny vyštípněte). Když jsou postranní výhony 45–50 cm dlouhé, na vrcholu je zaštípněte a pak je vyvažte k napnutým drátům. Tyto výhony mají v příštím roce kvést a přinést plody.

Od čtvrtého jara se práce omezují na odstraňování zahušťujících výhonů (prosvětlování), na zaštipování a vyvazování výhonů a dále se musí pečovat o to, aby byl vždy pohotově výhon, který nahradí výhon odplozený.

Je nutno rozlišovat tři typy pupenů: štíhlé růstové pupeny, tlusté růstové pupeny a trojité pupeny, které jsou složeny z jednoho růstového a ze dvou plodných pupenů. Když se na dobře rostoucí broskvoni ponechají všechny pupeny, pak růstové pupeny potlačí a zeslabí plodné pupeny, takže úroda plodů je jen chudá. Proto je důležité prosvětlování a odstraňování pupenů. Když si prohlédnete mladý výhon, který vyrostl v minulém roce, najdete na něm růstové i plodné pupeny. Ponechte u paty výhonu nejvýše dva růstové pupeny jako náhradu za mateřskou větev, která se po odplození musí až k nim seříznout. Výhon z vrcholového pupenu nechte nějakou dobu růst, ale jakmile vytvoří šest listů, zaštípněte ho za čtvrtým listem.

Co se má udělat s ostatními pupeny? Prozatím je nechte být a když příliš mnoho květů nasazuje plody, je ještě čas probrat malé plůdky. Na každých 15–20 cm ponecháme jen jeden plůdek. Olistěné výhony, ať již mají nebo nemají květy, se musí prosvětlit tak, aby na mateřské větvi rostl jen jeden výhon na každých 15 cm délky. Protože všechny pupeny se nevyvíjejí stejně, musí se prosvětlování rozložit na několik týdnů. Mladé výhony, které vyrostly s květy, se musí zaštípnout na dva dobré listy a ostatní výhony se zaštipují při délce růstového vrcholu kolem 2,5 cm. Když se sklidí ovoce, musí se odplozené výhony seříznout až k náhradním výhonům – s výjimkou těch, které jsou potřebné pro vyplnění mezer. Suché, poškozené a nemocné dřevo včas odstraňte. Nakonec důležité upozornění: broskvoně a jiné peckoviny nikdy neřežte v zimě.