Tvarování rostlin

Když se řekne tvarování dřevin, mnozí lidé si vybaví dokonale zastřižené skulptury ze zimostrázu. Do těch se však málokomu chce, protože tvorba a udržování přesných tvarů jsou namáhavé a náročné na čas. Ale tvarování, to nejsou jen podivné zelené „sochy“: s nůžkami v ruce můžete vytvořit také zahradní bonsaje, geometricky uspořádané plůtky, členící třeba bylinkovou zahrádku, klasické živé ploty i celá rozsáhlá bludiště.

Zelená geometrie

Dřeviny stříhané do podoby geometrických útvarů – zpravidla sloupů, krychlí, kuželů nebo koulí – obohacují zahradu o atraktivní podívanou. Dříve patřily spíš k zámeckým zahradám, dnes jsou však oblíbené i u domů s moderním zevnějškem. V posledních letech jsou v módě zejména rostliny na kmínku s kulovitou korunkou. Čisté tvary dřevin vyniknou především v případech, kdy kontrastují s volně rostoucími trvalkami, travami nebo keři v okolí.

Vytvoření základního tvaru vyžaduje jistou zahradnickou zručnost a několik let trpělivosti. Například pro získání metrové pyramidy ze zimostrázu musí keř nejprve dosáhnout potřebné výšky a zahustit se. Je tedy nutné opakovaně odstraňovat vrcholové výhony, aby keř získal požadovanou podobu a pěkně se rozvětvil. Jednodušší je rovnou koupit zimostrázovou pyramidu v zahradnictví, neboť pak už jen čas od času postačí upravit kontury. Kromě zimostrázu se prodávají také další stálezelené tvarované dřeviny, zejména cesmína (Ilex) a tis (Taxus).

Živý plot na míru

Obyčejným tvarovaným živým plotům vtisknete jedinečnost, pokud necháte vyniknout jejich geometrické tvary nebo v nich vytvoříte zajímavé průchody. Pokud tvarované živé ploty slouží jako pohledová clona nebo příčka v zahradě, zaujímají v závislosti na druhu použité dřeviny pás o šířce nejméně 60 cm. Většina stálezelených paravánů vzniká z hustě vysázené řady ptačího zobu, cypřišku nebo tisu. Z opadavých dřevin přicházejí pro tvarované živé ploty v úvahu především habr, buk a dřišťál. Živé ploty z dřevin na kmínku jsou zvláštním příkladem členění prostoru zahrady. Jsou tvořeny jednou řadou stromků se stejně vysokými kmeny a se střechovitě utvářenými korunkami, jež časem navzájem prorostou, a vytvoří tak spojitou střechu z listů, která částečně propouští světlo. Živé ploty z rostlin na kmínku sice neposkytují ochranu před zvědavými zraky, ale přesto utvářejí specifickou část zahrady se světlým stínem. V malých zahradách můžete vysadit alespoň čtyři stromky se vzdušnou korunkou do čtverce, vždy v odstupu 5 metrů. Nejvhodnějšími listnatými stromy pro živé ploty z rostlin na kmínku jsou platany a lípy.

V japonském stylu

Úplně jinak působí další typ dřevin, které nevzniknou bez dlouhodobého a důkladného tvarování: zahradní bonsaje. Bizarně pokroucené stromy jsou neodmyslitelnou součástí zahrad v asijském stylu. Harmonicky se včleňují do klidného prostředí se sytě zeleným trávníkem, čistě uhrabanými oblázkovými plochami a rybníky nepravidelného tvaru. Proti geometricky tvarovaným dřevinám napodobují zahradní bonsaje přírodu: mladé borovice, jalovce, habry, dříny nebo brslen křídlatý (Euonymus alatus) by měly vypadat, jako by už celá desetiletí vzdorovaly náporům větru a další nepřízni počasí. Typickým znakem zahradních bonsají jsou husté polštářovité skupinky listů nebo jehlic, rozptýlené na větvích. Vytvoření bonsaje je náročná práce pro specialisty. Pokud si však exkluzivní zahradní bonsaj koupíte ve specializovaném obchodě, můžete její ideální tvar udržovat tím, že na jaře vždy odstraníte dvě třetiny nových výhonů.