Srpen - okrasná zahrada (2)

Srpen je časem pro výsadbu čemeřice (Helleborus niger). Tato trvalka miluje čerstvou vápeno-hlinitou a na humus bohatou půdu na chráněném stanovišti ve světlém stínu dřevin. Na trhu si můžeme pro svou zahradu vybrat z mnoha odrůd, které kvetou od Vánoc do dubna.

Nezapomínáme zabezpečit oporu mečíkům (Gladiolus), protože jijich květenství jsou těžká. Mečíky jsou také velmi vhodné k řezu a můžeme je kombinovat v kyticích s trvalkami či letničkami. Aby jejich květy ve váze dlouho vydržely, řežeme je už v době rozkvétání prvního poupěte.

Jestliže si chceme vypěstovat sazenice letniček pro příští sezónu sami, sbíráme průběžně během léta semena na odkvetlých rostlinách. Poměrně snadno si tak můžeme zabezpečit sazenice ostálky, astry, aksamitníku a dalších.

U lilií se po odkvětu objevují pupencům podobné cibulky. Ty můžeme koncem srpna vylamovat a dále pěstovat na odděleném záhonku.

Nenáročná trvalka plamenka latnatá (Phlox paniculata) byla oblíbenou květinou babičkovských zahrádek. Vytváří bohatě kvetoucí trsy s bíle, růžově, fialově, oranžově, červeně zabarvenými latnatými květenstvími. Má ráda vlhčí vzduch, množí se dělením trsů na podzim. Často trpí houbovitými chorobami, proto sledujeme její listy.

Vysazovat můžeme též liliochvostec (Eremurus stenophylus), pro jehož výsadbu je nyní nejvhodnější doba. Kořeny se totiž lépe rozrostou, pokud je vystavíme až šest měsíců nízkým teplotám (2-5 ˚C).

Od konce srpna už nepřihnojujeme trvalky, abychom omezili růst nových výhonů a rostliny do zimy stačily vyzrát. Letničkám v přenosných nádobách výživu dopřáváme až do konce jejich vegetačního období.

Od poloviny srpna do poloviny října nebo na jaře před rašením vysazujeme jehličnany zakoupené s balem a stálezelené dřeviny. Výjimkou jsou kontejnerované rostliny – ty můžete sázet v podstatě kdykoli (kromě mrazivých a příliš parných dní).

Řízky fuchsií, otočníku, pelargonií, nebo lantany, zakoření nejlépe v srpnu až září. Odebrané řízky uložíme do zahradní zeminy, v níž za dva až tři týdny zakoření.

Zastřiháváme sloupovité jalovce, cypřišky i túje, aby se hustě rozvětvily. Poléhavé odrůdy jalovce můžeme rovněž zkrátit, ale tak, aby řez nebyl na rostlině příliš patrný.