Rostliny: Dahlia - jiřinka, jiřina

Dahlia je rod pocházející z Mexika, Střední Ameriky a Kolumbie, zahrnující asi 30 druhů. Podzemní částí jsou dužnaté hlízy. Stonek je několikrát větvený. Květy vyrůstají na dlouhých stopkách. I když většina druhů v přírodě kvete jen jednoduchými květy, některé je mají občas i poloplné. Jednoduché květy mají žlutý střed, složený ze samičích trubkovitých kvítků, které jsou obklopené kruhem samčích jazykovitých kvítků, jejichž tyčinky mají charakter okvětního plátku.

U poloplných květů je počet samčích jazykovitých kvítků o mnoho větší než u květů jednoduchých. Jen zřídka chybějí trubkovité kvítky a většina květů, dokonce i ty plné, mohou vytvořit aspoň několik semen. Jiřiny nejsou přísně cizosprašné, ale samčí pyl na květu dozrává dříve, než se blizny téhož květu stanou receptivní, takže květy jsou jen zřídka opyleny vlastním pylem.

Jiřinky vyžadují propustné, hluboké, na humus bohaté půdy na plném slunci a v době vegetace dostatek vláhy. Hnojíme slabým roztokem hnojiva, nicméně pravidelně; zpočátku s poměrem živin 15–15–15 a v době, kdy se začnou tvořit poupata, snížíme na 5–10–15. Když jsou rostliny asi 10–15 cm vysoké, můžeme je zaštípnout, aby byly kompaktnější.

Když první mrazíky ožehnou vrcholky rostlin, seřízneme je asi 10–15 cm nad zemí, vykopeme hlízy a na zimu umístíme do bezmrazé místnosti. Venku rostou jiřinky celoročně jen v zónách 9–11.

Sázíme je na jaře, asi dva týdny před posledním předpokládaným mrazem, do hloubky 7,5–10 cm na vzdálenost 30–45 cm od sebe u nižších odrůd, 90 cm u větších kultivarů. Jejich okrasná hodnota spočívá zejména v bohatém období květu v létě, ale hodí se také k řezu.