Jarní květy ukryté v cibulce

Stěží si lze představit jaro bez zářivých květů tulipánů a narcisů. Pokud jste letos v dubnu a květnu objevili na záhonech mezery, využijte pozdní léto k výsadbě nových cibulovin.

Základní pravidlo zní: Cibule vysazujte minimálně do hloubky rovnající se dvojnásobku jejich výšky. Ideální je propustná výživná půda. Pevné ochranné košíčky z drátu zabrání tomu, aby se jarní cibuloviny staly obětí hlodavců.

Jakkoli je po pochmurných zimních měsících záplava květů cibulovin fascinující, nelze nezmínit jejich hlavní vadu na kráse: po odkvětu nelze nevzhledné žloutnoucí listy odstřihnout, protože cibule z nich čerpají sílu pro příští sezonu. Udělejte však z nouze ctnost: vysaďte cibule v malých skupinkách mezi vysoké kvetoucí trvalky, jako denivky, stračky, plamenky nebo mák východní. K tomu se obzvláště dobře hodí 40 až 70 cm vysoké odrůdy narcisů a tulipánů, jejichž květy na jaře zřetelně převyšují dosud nízké trsy listů trvalek. Když cibuloviny odkvetou, rozrůstající se trvalky jejich žluté listy pomalu zakryjí.

Vhodný doprovod

Při kombinacích cibulovin a trvalek dbejte na soulad vzrostných výšek: nízké narcisy či drobné cibuloviny, jako modřenec nebo hyacintovec, vysaďte raději mezi nízké trvalky, jako pomněnkovec (Brunnera), plicník (Pulmonaria) nebo pupkovec (Omphalodes). Tyto trvalky obohacují zahradu – kromě půvabného koberce z listů – také časnými květy. Vysoké cibuloviny, jako řebčíky královské nebo okrasné česneky, se naproti tomu dobře uplatní i mezi velkolistými bohyškami a dlužichami.

Zelená kulisa

Vhodnou kulisou pro cibuloviny jsou kompaktní stromy a keře. Nádhernými, časně kvetoucími společníky jsou cibulovinám například azalky, kdoulovce nebo zlatice. Pokud se vám líbí spíše klidné zelené pozadí, vysaďte cibuloviny před stálezelené tvarované živé ploty z tisu, bobkovišně nebo ptačího zobu. Zvláštní půvab propůjčí barevným květům tulipánů a narcisů rovněž svěží, brzy na jaře rašící listy nízkých opadavých dřevin, jako javoru dlanitolistého, vrby jívy nebo jeřábu.