Jehličnany pro živé ploty

Jehličnanům náleží v zahradě významné postavení. V průběhu roku nepodléhají vegetačním změnám a uchovávají si nezměněnou podobu i barvu. Do zahrady v zimním období přináší poklidnou zeleň. Právě proto se z nich vysazují živé ploty a různé kulisy, od kterých očekáváme celoroční krytí. Snadno přesáhnou hranici dvou metrů, která již při pevném plotu ze stavebního materiálu působí příliš robustně. Ovšem nezapomeňme, že s narůstající výškou živý plot vrhá i delší stín. Zvláštní pozornost patří jehličnanům, které snášejí tvarovací řez. Vysazují se z nich ploty a stěny, ale také další geometrické partie a stylové partery moderních zahrad.

Díky přirozenému vzhledu zapadají živé ploty dobře do krajiny. Při správné péči jsou dlouhověké. Pravidelně je udržujeme řezem, který má také zmlazující účinek. Aby dobře plnily svou funkci, musí být zavětvené až k zemi. Pečlivě tedy volíme výsadbovou vzdálenost, která se pohybuje podle druhu v rozmezí 2 - 2,5 až 3 stromy na metr. V hustějším sponu vyholují. Jehličnany s výjimkou tisu potřebují dostatek světla. Zastínění je dalším důvodem k řídkém zavětvení a úhynu spodních větví. Protože živé ploty rostou na daném místě dlouho, věnujeme dostatečnou přípravu výsadbové rýze, kterou předem kvalitně vyhnojíme a vyplníme živným substrátem.

Při výsadbě dělících prvků zavážíme, zde budeme plot tvarovat nebo jej necháme růst ve volné kulise. Jehličnany jsou totiž mnohem méně tolerantní k řezu než keře. Tvarovací řez nejlépe snáší tis a túje, zerav západní. U cypříšku a smrků především vhodně volíme druh a odrůdu, abychom nemuseli razantně řezat, ale stěny pouze tvarujeme. V malých zahradách a na nízké plůtky do 1 m se také někdy používá borovice kleč – Pinus mugo ´Gnom´ a Pinus mugo ´Mops´, které neseřezáváme, ale zaštipujeme. Z tújí se osvědčily kulovité Thuja occidentalis ´Danica´ a ´Tiny Tim´. Vysazujeme je po 3 kusech na metr délky.

Nejčastěji se vysazují ploty ve výšce 1,5 až 3 m, kde počítáme s 2 rostlinami na metr, u tisů a tůje podle odrůdy 2,5 ks. Nejoblíbenějším plotem jsou určitě túje, zerav západní (Thuja occidentalis), který spolehlivě snáší naší zimu. Má osvědčené odrůdy pro živé ploty, které nerozklesává sníh : ‘Smaragd’, ‘Frieslandia’ a ‘Brabant’. Smaragd má přirozeně kuželovitý růst, ve volnějších plotech stačí mírně redukovat výšku. Nesvědčí jim stanoviště blízko komunikací, které se v zimě solí. Přesto, že jsou velmi oblíbené a cenově dostupné, měli bychom jejich výsadbu někdy zvážit. Působí totiž ve větší délce strnule a na parcelách mezi novými řadovými domy příliš uniformně.

Tisy představují vynikající a u nás nedoceněnou dřevinou, která netrpí vyholováním, deformací sněhem a je navíc dlouhověká. Mezi nejvhodnější patří vzpřímené kultivary tisu červeného Taxus baccata a tisu prostředního Taxus × media, např. ´Hicksii´ či ´Hilii´. Jako jediné z jehličnanů snášejí i radikální zmlazovací řez nízce nad zemí, spolehlivě obrážejí. Dobře rostou i ve stínu. Nevýhodou je poněkud vyšší cena a u některých pomalejší růst.

Cypřišek Lawsonův (Chamaecyapris lawsoniana) je hustý a působí vznešeně, z cypříšků se využívá nejčastěji, dobře snáší naše zimy, hodí se i na vysoké stěny nad 3 m. Najdeme jej v široké škále kultivarů. Kromě oblíbené stříbro šedé barvy najdeme i další odstíny: ´Columnaris´ modrozelená, ´Alumii´ modrošedá, ´Golden Wonder´ a ´Stewartii´ zlatožlutá , ´Kelleris Gold´ žlutozelená.

Ve venkovském prostředí a vyšších polohách vysazujeme jalovec obecný (Juniperus communis) a jalovec virginský (Juniperus virginiana). Jsou plně mrazuvzdorné, ve vyšších polohách nahrazují cypříšky a túje. Kromě šedozelené barvy lze použít nazlátlé odstíny (Juniperus chinensis ´Columnaris Glauca´ nebo ´Old Gold´). Široké živé ploty vytvoří jalovec čínský (Juniperus chinensis ´Pfitzeriana´), výborně snáší znečištěné ovzduší.

Tradiční dřevinou v podhůří je smrk ztepilý (Picea abies), používá se také na tvarované ploty. Nevyhovují mu podmáčené pozemky a oblasti se znečištěným ovzduším. Smrk omorika (Picea omorika) je nenáročný na půdní podmínky, prospívá i ve znečištěném ovzduší a velmi dobře snáší řez, proto má delší životnost než tradiční smrkové ploty. Méně častý ale půvabný plot skýtá jedlovec kanadský (Tsuga canadensis), který je také vhodný na vysoké ploty nad 3 m.

Pro vysoké živé ploty můžeme použít zerav obrovský (Thuja plicata), pro středně vysoké a vysoké ploty např. temně zelený kultivar . ‘Atrovirens’ nebo zeleno žlutý s kresbou ´Aurescens´, dále smrk východní (Picea orientalis) nebo se zlatavými výhony Picea orientalis 'Aurea´.

Při výběru jehličnanů na živý plot vycházíme jak ze stanovištních podmínek, nadmořské výšky, tak i vzhledu zahrady a okolní krajiny. Sortiment rostlin vhodných pro živé ploty je vyzkoušený a každým rokem roste. Plot nemá působit masivně ani strnule. Můžeme jej také například oživit vhodnou předsadbou keřů, které vnesou na plochu další barvy. Opatrně postupujeme při výběru výrazných kultivarů s pastrými jehlicemi, v přílišném množství vytvářejí místo harmonie pocit únavy. Barevné odrůdy se spíše osvědčily jako akcent v jednotné zelené nebo zelenošedé ploše. Střídaní výrazně barevných kombinací se hodí jen pro malé délky.

Poznámka: V mnohých zahraničních publikacích a prodejních katalozích se často doporučuje na ploty Cupressocyparis leylandii, hojně využívaný v západní Evropě. V našich podmínkách skýtá nerovnoměrné výsledky, jeho růst velmi záleží na konkrétní lokalitě. Mnohde, nebo v některých zimách snadno namrzá.