Zeleň u historických staveb

Poslal(a) 19.10. 2002 10:28:16 (98789 čtenářů)

Středověk jako dějinná epocha má pro počátky zahradního umění svůj nenahraditelný význam. V různých dobách člověk formoval své názory a chápal okolní svět odlišným způsobem. Středověký člověk zaujímal zpočátku k přírodě postoj plný úcty a bázně a nesnažil se měnit zásadně existující seskupení přírodních prvků. V pozemku vyčleněném z okolního prostředí oplocením nebo ohrazením spatřujeme první středověkou zahradu. Její založení bylo motivováno především užitkovými důvody.

Modelový příklad - Návrh úprav rajského dvora bývalého minoritského kláštera ve Znojmě
Největší význam pro rozvoj zahrad měla tehdejší střediska poznání a kultury, středověké kláštery. Na základě studia předcházejících kultur a dosavadního poznání pěstovali křesťanští řeholníci nejrůznější rostliny, především k obživě a léčení. Uvnitř klášterních zdí byla užitková zahrada, štěpnice a před zraky okolního světa ukrytý rajský dvůr. Znalosti o tom, jak nejlépe obdělávat půdu, jak pěstovat stromy, keře a léčivé byliny, se programově šířily zejména z benediktinského kláštera Sankt Gallen, založeného v polovině 7.století v dnešním východním Švýcarsku, do dalších klášterů.

Zvláštní postavení v klášteře měla čtyřúhelníková zahrádka sevřená ambity, zvaná rajský dvůr. Tento uzavřený zahradní prostor má svou analogii v římském peristylu. V jeho středu bývala studna s pramenem čisté vody nebo aspoň nádrž na vodu, vyjímečně i piscina, jakýsi bazén, kde se chovaly ryby, postní jídlo křesťanů. Plochu rajského dvora dělily cesty ke studni na čtyři pravidelná pole. Jen ojediněle se zde sázely vyšší keře nebo stromky, na upravených záhonech se pěstovaly léčivé byliny a květiny pro výzdobu klášterního kostela. Každá květina zde měla svůj symbolický význam převzatý z dřívějších kultur, z časů sahajících až do doby pohanské. Bílá lilie kupříkladu symbolizovala neposkvrněnost Panny Marie, bílá růže Marii jako královnu nebes, rudá růže prolitou krev Kristovu. V rajském dvoře kvetly také pivoňky, orlíčky, kosatce, narcisy, macešky a jiné nešlechtěné květiny. Prostou krásu těchto rostlin, zejména květin, můžeme obdivovat na gotických nástěnných malbách, deskových obrazech, výšivkách a rukopisech.
Pramen: Bašeová Olga, Pražské zahrady, Panorama ,Praha, 1991

Stavebně historický vývoj řešeného prostoru
Minoritský klášter
Minoritský klášter, zmiňovaný v pramenech poprvé v roce 1239, byl založen na menším výstupku znojemského ostrohu, přímo naproti hlavnímu vstupu do hradu. Jeho stavba byla dokladem velkého významu nově vytvářeného královského města. Přemysl Otakar II. založil kolem roku 1273 v jeho sousedství i klášter klarisek.

Z minoritského klášterního chrámu se zachovaly významné části obvodového zdiva. Měl dlouhý chór, polygonálně uzavřený, na jeho jihovýchodní straně se dosud zachovala torza tří opěráků a mezi nimi zazděná, zalomená okna. Presbytář pokračoval na jihozápadě o málo širší lodí, která zřejmě zasahovala až do dnešního uličního prostoru. Kostel byl přes 50 m dlouhý, jednoloďní, nejvýše o osmi obdélných polích a závěru. Nosný klenební systém lodi vyrůstal na polygonálních soklech. Stavba patrně i s dlouhým chórem nepochybně vznikla již ve 13. století. Konventní budova se k němu připojovala po severní straně. Ve zdivu stojí dosud její severovýchodní křídlo s někdejší kapitulní síní, k níž se na severovýchodě připojuje pětiboká kaplička a z části snad i severozápadní křídlo. Obě byla zřejmě postavena již v období rané gotiky. Severozápadní rameno křížové chodby má dosud křížovou klenbu s jednoduchými klínovými žebry, jež se převážně stýkají v hladkých terčových svornících a sbíhají se do stěn. Ve dvou nejjižnějších oknech se zachovaly původní kružby, ve vrcholu s pětilistem se zaostřenými laloky. Z téže doby bylo pravděpodobně i jihozápadní rameno křížové chodby, z něhož dnes stojí jen zlomek okenní stěny. V jediném odkrytém okně je osazena původní kružba.

Chrám klarisek
Až po polovině 14. století bylo přikročeno k novostavbě klášterního kostela klarisek, který přiléhal po jihovýchodní straně ke staršímu chrámu minoritů. Obě budovy tvořily liturgický celek. Chrám klarisek byl zbořen, ale jeho otisky na společné zdi s kostelem minoritů poskytují představu o jeho podobě.
Pramen: Líbal Dobroslav, ZNOJMO městská památková rezervace a památky v okolí, SÚPPOP Praha, 1961
Pramen: Pavlík Václav, Historie a architektura bývalého minoritského kláštera ve Znojmě, Podyjí, 1958
Ing. Hana Vymazalová, kontakní údaje

Články: zeleň historických

16.07. 2007
14.90 kB čtenářů
Parky města Olomouce - Olomoucké historické parky
08.12. 2009
23.05 kB čtenářů
Taxus - tis | Dendrologická zahrada VÚKOZ (2)