Kapradiny - krása s tajemstvím

Poslal(a) 08.12. 2010 10:30:41 (17273 čtenářů)

Často zůstáváme v úžasu stát nad úchvatnými „výtvory“ přírody. A nemusí to být gigantické monumenty – stačí, když se hedvábné květy máku vyloupnou ze svého zeleného pláště nebo když vzduch prostoupí omamná vůně konvalinek. Zvlášť záležet si příroda dala na kapradinách.

Kapradiny: Dryopteris filix-mas

Při pohledu na jejich zdobné listy pociťujeme bezděčný respekt před „fantazií“ přírody. U většiny druhů kapradin jsou listy dvakrát až třikrát zpeřené: každý list je tedy složený z mnoha lístků, které mohou být, jako například u kapradě samce (Dryopteris filix-mas), dále členěny ve velké množství malých lístečků. Dekorativní listy kapradin mohou dosahovat impozantních rozměrů – například u hasivky orličí (Pteridium aquilinum) až dvou metrů.

Pečlivě naaranžované listy
Záhonové kapradiny vypadají velkolepě vedle ostatních rostlin okrasných listem. Kapradiny však můžete kombinovat rovněž s květinami, nejlépe takovými, které budou kontrastovat s jemnými detaily listů kapradin. Vynikajícím doprovodem pro kapradiny jsou proto například čechravy (Astilbe), kirengešoma dlanitá (Kirengeshoma palmata), badan (Bergenia), rodgerzie či bohyšky (Hosta).

Většině kapradin vyhovuje stinné stanoviště, vyšší vzdušná vlhkost a humózní půda. V zimě zatahují; některé druhy, jako kapradina štětinatá (Polystichum setiferumProliferum’), si však uchovávají listy i přes zimu až do doby, než je nahradí novými. Rostliny však musíte přes zimu chránit před silným větrem a ostrým sluncem, aby jejich listy zůstaly zelené. V sortimentu stálezelených kapradin vyniká například žebrovice různolistá (Blechnum spicant). Vyžaduje vysokou vzdušnou a půdní vlhkost a kyselou humózní půdu ve stínu nebo polostínu. Důležitá je ochrana před zimním sluncem. Použít můžete například jedlové chvojí. Po výsadbě se hůře ujímá, zvlášť v prvním roce je choulostivá.

Nejpůsobivější jsou však přece jen druhy, které na zimu zcela zatahují, aby na jaře zase nově rozvinuly vějíře svých listů.

Pozdravy z pravěku
Pravěké kapradiny osídlily zemský povrch asi před 350 miliony lety jako jedny z prvních rostlin. Většina z devíti tisíc druhů pochází z tropů, ve střední Evropě roste kolem 44 druhů. Stejně jako jejich dávné předchůdkyně se i dnešní kapradiny množí výtrusy. Ty se vytvářejí ve zvláštních orgánech na spodku listů, nebo přímo na specifických, někdy dokonce nezelených útvarech – sporofylech. Množení kapradin v domácích podmínkách proto není snadné – ani ambiciózním pěstitelům se to vždy nepodaří. Dělením trsů se dají relativně snadno množit kapradiny s větším počtem oddenkových hlav, z nichž vyrůstají nové listy. Dbejte na to, aby každý oddělek nesl alespoň dva pupeny.

Jak se rozvíjejí listy kapradin
Přes zimu dřímají listy kapradin těsně svinuté ve spirále. Od dubna se však běloplstnaté základy listů dávají do pohybu. Jak se to děje? Střední vřeteno („páteř“) listu roste na vnitřní straně rychleji než na vnější, a tak se rozvíjí listová čepel.

Pro zajímavost: Pérovník (Matteuccia) a kapraď (Dryopteris) vypadají na první pohled podobně. Přesto je od sebe můžete snadno rozpoznat: listy kapradě nesou na spodní straně tisíce tmavých výtrusů ve výtrusnicových kupkách. Jinak je tomu u pérovníku: jeho výtrusy jsou umístěny na samostatných hnědých výtrusných listech.
Ukázka textu z časopisu Naše krásná zahrada
Vydavatelství BURDA Praha spol. s.r.o.
Luxembourg Plaza, Přemyslovská 2845/43, 130 00 Praha 3
http://www.burda.cz/

foto Hana Vymazalová

Články: kapradiny krása

28.10. 2007
102.49 kB čtenářů
Zelení průvodci – trávy, traviny a kapradiny
31.07. 2009
13.69 kB čtenářů
Lexikon Rostliny pro zahrady snů
Diskusní fórum / Kapradiny
24.01. 2014
3.86 kB čtenářů
! Kapradiny
23.09. 2011
6.21 kB čtenářů
Lesní kapradí - ožrané listy
28.01. 2011
35.98 kB čtenářů
Přesazování kapradin