Rostliny: Camellia - kamélie

Exotické dřeviny s nádhernými květy jsou v zimních měsících předmětem obdivu. Jejich nevýhodou jsou vyhraněné nároky.

Rod Camellia má více než dvě stě druhů, rostoucích v jihovýchodní Asii. Ve své domovině se kamélie vyskytují v chladných horských lesích jako keře nebo stromy, které mohou dosahovat výšky přes deset metrů. Botanik Carl Linné pojmenoval tento rod po brněnském rodákovi misionáři Jiřím Kamelovi, který se zasloužil o průzkum flóry a fauny Filipín.

Trochu historie

První rostliny se v Evropě objevily poměrně pozdě, v roce 1739. Šlo nejspíš o botanický druh z přírody, protože větší slávu kaméliím přinesly až nové hybridy z Číny a Japonska, které byly dovezeny v roce 1792. Pro šlechtění používali evropští zahradníci pouze několik subtropických druhů s nápadnými květy, především Camellia japonica, Camellia reticulata a Camellia sasanqua. O kaméliích se psalo, básnilo a tato módní vlna způsobila, že byl kamélií nedostatek. Proto se na zámcích a v mnohých zahradnictvích začali věnovat pěstování těchto dřevin ve větším rozsahu. Obliba kamélií během let nijak neopadla. V současné době je registrováno více než 20 tisíc odrůd a každý rok přibývají další.

Mrazuvzdornost

V evropských zemích, kde jsou klimatické podmínky příznivější než v našich zeměpisných šířkách, rostou kamélie volně v zahradě bez problémů. Především ve Středomoří, v Anglii a v přímořských oblastech Francie a Německa. U nás působí problém především kontinentální klima s velkými výkyvy teplot, při kterých je mrazuvzdornost subtropických rostlin nevypočitatelná. Na rostliny navíc působí více faktorů, nejen nízká teplota, ale například také vlhkost vzduchu a vyzrálost pletiv. Proto u nás nebude pěstování kamélií v zahradách asi nikdy rozšířeno ve větší míře.

Skleník a zahrada

V našich podmínkách je ideálním prostředím pro pěstování kamélií studený skleník. Ne každý jej však má k dispozici, a tak lze tyto keře s úspěchem pěstovat i jako přenosné rostliny, které jsou přes léto venku a zimu tráví v místnosti, kde nemrzne. Koncem května vyneste kamélie ven, na chráněné polostinné místo. Venku by měly zůstat co nejdéle, ale než začne mrznout, přestěhujte je dovnitř.

Za mrazivých dnů nemohou zůstat venku ani odolné kultivary, u nichž šlechtitelé udávají značnou mrazuvzdornost (někdy až do –20 °C). Kořeny v nádobě jsou totiž citlivé a promrznutí balu je může nenapravitelně poškodit. Pokud se přece jen stane, že kamélie zůstala venku a teplota v noci klesla pod bod mrazu, nechte kořeny zvolna roztát. Rozhodně je nezalévejte teplou vodou: rychlé rozmrazení může rostlinnou tkáň nenávratně poškodit. A rada na závěr: Pokud vás krása těchto rostlin uchvátila natolik, že je chcete mít doma a těšit se každý rok z jejich květů, nezapomeňte, že je to rostlina vhodná především do světlých hal, zimních zahrad a skleníků, kde ani v zimě neklesá teplota pod bod mrazu a kde není příliš teplo.

Nejrozšířenější odrůdy
’Chandleri Elegans’ - plnokvětá sasankovitá atraktivní odrůda růžové barvy, někdy bělavě skvrnitá.
’Alba Plena’ - odrůda s plným malým květem bílé barvy.
’Lady Campbell’ - drobná pivoňkokvětá odrůda růžovočervené barvy

Čajovník čínský

Do stejného rodu jako kamélie patří také čajovník čínský (Camellia sinensis). Keřům čajovníku se nejlépe daří v oblastech, které omývají monzunové deště. Důležité je, aby měl keř dostatečnou vlhkost. Na tom ztroskotala většina pokusů pěstovat čajovník v našich podmínkách. Pěstuje se pro listy, jejichž hlavní účinnou látkou je alkaloid kofein (dříve nazývaný tein).