Bylinky na trávení

V posledních letech se týmy odborníků z celého světa zabývaly studiem pochodů, při nichž dlouhotrvající stres člověku sevře žaludek a naruší trávicí procesy. Dnes už je jasně prokázáno, že při stresu se snižuje počet bakterií žijících ve střevech, narušuje se trávicí činnost žaludku i střev a následkem toho je celý organismus náchylnější k infekcím a dalším onemocněním. Naštěstí jsou kromě hojivého heřmánku po ruce i jiné léčivé rostliny, které přirozeným způsobem uvedou podrážděné orgány zase do pořádku.

Lék s rizikem

Štěničník hořký neboli iberka hořká (Iberis amara), který se často pěstuje v zahradě, je oblíben především jako letnička krášlící předzahrádky a barevné záhony. Jako přírodní léčivá bylina je však zatím znám poměrně málo. Všechny části štěničníku obsahují značné množství tříslovin, které napomáhají uvolňování křečí, brání vzniku a rozvoji zánětů žaludeční sliznice a předcházejí vzniku žaludečních vředů. Dokládají to různé vědecké práce, které současně odhalují princip působení účinných látek na organismus. Výluh z natě štěničníku blokuje nadměrnou tvorbu žaludečních kyselin a zároveň zvětšuje ochrannou vrstvu sliznice na vnitřní stěně žaludku. Má to však jeden háček. Třísloviny jsou jedovaté a při požití většího množství mohou působit projímavě. Blahodárných účinků extraktu z čerstvých rostlin dosáhnete pouze přiměřeným a pečlivým dávkováním. To je důvod, proč se štěničník tak jako jiné léčivé byliny nedá volně koupit sušený pro přípravu čaje, a neměli byste tedy ani používat rostliny nasbírané na zahradě. V lékárnách však lze zakoupit vícesložkové preparáty s obsahem výtažků ze štěničníku, při jejichž užívání nehrozí žádné nežádoucí vedlejší účinky. Štěničník je také součástí homeopatických přípravků.

Bylinky ze záhonu

Také ostropestřec mariánský (Silybum marianum) se pěstuje pro okrasu. Bíle mramorované listy jsou jedovaté, purpurově červené hlavičky květů nikoli. Při sběru semen, v nichž je obsažena žádaná droga, se můžete snadno poranit o dlouhé špičaté trny zákrovních listů. Už alchymista, astrolog a lékař Paracelsus (1493–1541), který předznamenal vznik novodobého lékařství, doporučoval používat ostropestřec mariánský proti vnitřnímu „píchání“. Přesnější účinky ostropestřce byly objeveny v 18. století při pokusech o léčení nemocných s jaterními problémy.

Popíjení čaje z ostropestřce se doporučuje při potížích se žlučníkem anebo při celkových zažívacích obtížích. Ke zmírnění jaterních obtíží nebo zánětů je vhodné užívat preparáty s vyšším obsahem látek z ostropestřce. Jejich použití a dávkování je nutné konzultovat s lékařem.

S andělikou lékařskou (Angelica archangelica) sotva něco zkazíte. Rostlině se daří na vlhkých půdách v polostínu. Uprostřed léta se víc než metr nad zemí rozzáří okolíky jejích květů. Mladé listy anděliky a měkká semena, která se podobají semenům fenyklu, příjemně okoření ovocné saláty, ryby nebo čerstvé sýry. Oloupané, najemno pokrájené lodyhy zase vylepší vůni marmelád a želé a z kořenů vykopaných na podzim už po staletí vyrábějí benediktini hořký žaludeční likér na dobré trávení. Akutní poruchy trávení a pocit nadýmání se nejlépe mírní popíjením čaje z anděliky. Jedna lžíce drobně nasekaného suchého kořene se zalije dvěma šálky vařící vody a nechá se 15 minut louhovat.

Tak docela andělská však andělika není: neměla by se používat během těhotenství. A pokud ji chcete sbírat, vezměte si raději rukavice, abyste se vyvarovali vyrážky, kterou může andělika na citlivější pokožce vyvolat po ozáření slunečním světlem.

Jak utišit žaludek

Nepříjemnému a někdy trapnému kručení a škrundání v břiše se dá obzvlášť účinně zamezit sušeným výtažkem z artyčoku kardového (Cynara scolymus). Dokládají to i některé odborné studie. Bolestivý tlak v horních partiích břicha údajně během jedné minuty po spolknutí kapsle s výtažky z artyčoku poleví až u 80 procent pacientů. Milovníci dobrého jídla to však nikdy nenechají dojít tak daleko a delikátní květenství jedlých artyčoků konzumují raději preventivně v podobě předkrmu před hlavním jídlem.