Jak na hmyzí bodnutí

Štípnutí komára člověk zpozoruje obvykle až tehdy, kdy je dílo dokonáno. Sosák obtížného hmyzu je mimořádně tenký a při pronikání lidskou pokožkou podráždí jen několik nervových buněk. Komár navíc do rány vypustí lehce narkotizující látku, která snižuje srážení krve. Místo vpichu tak oteče teprve po nějaké chvíli a začne nesnesitelně svědit.

Místo bodnutí si nikdy neškrábejte, protože to zvýší dráždění nervů a rána by se mohla také zanítit. Rychlou úlevu od nepříjemného svědění přinese kostka ledu nebo plátek citronu, které na místo bodnutí na pět minut přitisknete. Pokud pracujete na zahradě nebo jste právě na procházce a nemáte po ruce ani jedno ani druhé, pomůže příroda. Utrhněte list jitrocele kopinatého a dlaní ho pevně přitiskněte na postižené místo.

Přírodní léky

Účinné látky používané v různých chladivých gelech potlačujících svědění, které pořídíte v lékárně, jsou obsaženy i v léčivých rostlinách. K nejúčinnějším patří mladé kopřivy, jejichž listy při dotyku způsobí svědící vyrážku. Šťáva z kopřiv mírní záněty kůže a společně s arnikou a výtažky z mořské soli pozitivně přispívá k hojení kůže.

Rojovník bahenní (Ledum palustre) nejlépe uplatní svůj účinek ve vysokém homeopatickém ředění. Ošetření gely a mastmi, potlačujícími nepříjemné svědění, a vyrobenými chemickou cestou (antihistaminika), bývá vzhledem k možným vedlejším účinkům často kritizováno praktickými lékaři. Uchýlit se k léčivým prostředkům s obsahem kortizolu je vhodné pouze tehdy, když se místo bodnutí zanítí anebo se u člověka začne projevovat silnější alergická odezva. Po žihadle včely nebo vosy nezůstane zpravidla jen svědící pupínek. Větší otoky, horký jazyk nebo oběhové problémy dávají tušit, že se začíná rozjíždět alergická reakce. V tom případě neváhejte a okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc, aby u postiženého nedošlo k alergickému šoku.

Neriskujte

Nenechat se bodnout hmyzem je lepší i pro nealergiky. Základem je opatrnost: nechoďte třeba po louce bosi. Při práci na zahradě dávejte přednost vzdušným košilím s dlouhým rukávem a sklenice s limonádou a talířky s dobrotami důsledně zakrývejte. Pokud sbíráte spadané ovoce, noste rukavice a dávejte pozor, zda nejsou v dutinách stromů anebo ptačích budkách usídlené vosy, čmeláci nebo sršni. Po bodavém hmyzu se nikdy neohánějte: zaútočí totiž, jenom pokud se cítí ohrožen.

Od března do října jsou aktivní klíšťata. Čekají na svou oběť nejen v lese, ale i v zahradě ve vysoké trávě a na větvích živých plotů či keřů. Jistou ochranu nabízí vhodné oblečení, především dlouhé kalhoty. Po delším pobytu venku byste se vždy měli pečlivě prohlédnout. Preventivní očkování (FSME) chrání před klíšťovým zánětem mozkových blan. Proti bakteriím přenášeným také klíšťaty, které způsobují boreliózu, žádné očkování neexistuje. Jestliže na těle najdete už pevně přisáté klíště, odstraňte ho co nejdříve. Čím delší příležitost k sání má, tím vyšší je riziko nákazy. Používejte speciální pinzetu na klíšťata, kterou lze koupit v lékárně. Klíště uchopte pinzetou u hlavy a opatrně ho z kůže vytáhněte. Abyste předešli případné infekci, ránu po vpichu vydezinfikujte. Jakmile objevíte na kůži okolo vpichu klíštěte kruhové zčervenání nebo když se dostaví teplota či příznaky připomínající chřipku, bez otálení navštivte praktického lékaře.

Proti komárům se osvědčilo používání různých repelentů ve sprejích nebo v pleťové vodě, které se nanášejí na kůži. Některé preparáty ochrání člověka více či méně také proti klíšťatům, ale pamatujte, že působí jen 2-4 hodiny po aplikaci. Při opakovaném použití repelentů v těhotenství nebo u malých dětí vybírejte přípravky s obsahem přírodních účinných látek, jako je například eukalypt.