Rostliny: Lycopersicon esculentum - rajče jedlé

Tyčková versus keříčková rajčata

Na zahrádkách se lze nejčastěji setkat se dvěma typy rajčat (Lycopersicon esculentum synonymum: Solanum lycopersicum): keříčkovými a tyčkovými. Výsadba a předpěstování jsou u obou typů totožné. Vhodný termín vysévání je polovina března. Semena rajčat několik dní klíčí – první rostlinky se začnou objevovat asi po třech. Za cca 14 dní po té už má většina z nich první pravý list (dělený, děložní listy jsou nedělené) a je možno je začít přesazovat.

Rajčata přesazujeme např. do prázdných kelímků a staráme se o ně (v této fázi to znamená vpodstatě je jen pravidelně zalívat, kdo chce, může samozřejmě i přihnojovat), než je vysadíme na definitivní stanoviště. Na venkovní stanoviště tak učiníme v polovině května, kdy zpravidla již nehrozí přízemní mrazíky, které by rostliny poškodily. Přestože se dají i tyčková rajčata pěstovat jak na záhoně, tak i v nádobách, jsou pro pěstování v nádobách vhodnější rajčata keříčková. Důvody jsou dva: odrůdy keříčkových rajčat nedorůstají takových rozměrů (zejména do výšky) jako rajčata tyčková a ani jejich kořenový systém není tak rozsáhlý. Nepotřebujeme tedy objemné nádoby a rostliny se na balkon celkově vejdou lépe.

Keříčková rajčata mají totiž růst výhonu ukončený květenstvím. Znamená to, že v dalším růstu pokračují boční výhony. Díky tomu se nemusejí vylamovat a většinou ani nepotřebují oporu.

Naproti tomu tyčková rajčata se vyznačují stále pokračujícím růstem hlavního výhonu, a jak už název napovídá, pěstujeme je tedy na opoře. K opoře je třeba rostliny přivazovat včas, aby se neohýbaly nebo nerozlámaly. Vhodný na to je silnější motouz. Kolíky, ke kterým budeme rostliny vázat, by měly být alespoň 180 cm dlouhé. Tyče se totiž nevyplatí zarazit mělko, rostlina, později obtěžkaná dozrávajícími plody, by se mohla vyvrátit. Tyčková rajčata také vyžadují vylamování bočních výhonů vyrůstajících v úžlabí listů. Ty vylamujeme rukou dokud jsou křehké a mají velikost okolo 3-5 cm. Při odřezávání nožem je riziko přenosu viróz z rostliny na rostlinu. V podstatě, čím dříve boční výhony odstraníme, tím lépe. Získáme tak více větších plodů. Kdybychom nechali růst více výhonů, měli bychom sice o něco více plodů, ale většina z nich by nebyla velkého vzrůstu a spousta by jich ani nedozrála. Během vegetace rostliny okopáváme, přičemž je vhodné přihrnout půdu ke kořenům, aby do ní zapustily nové kořeny. Podle potřeby rostliny zavlažujeme a přihnojujeme

U tyčkových i u keříčkových rajčat platí, že mají rády slunné stanoviště. Při pěstování jakékoliv odrůdy rajčete si musíme dát pozor na plíseň bramborou, která rostliny napadá zejména za vlhkého počasí. Přestože výrobci osiv často inzerují různě odolné odrůdy, vyplatí se často i preventivně, je-li dlohodobě vlhké počasí, rostliny ošetřit postřikem. K postřiku se používají přípravky na bázi mědi, které není problém sehnat. K dostání je řada výrobků od řady výrobců. Z důvodu omezení možnosti napadení rostlin plísní bramborovou je rovněž dobré se vyhnout zalívání rostlin na listy. Pokud rajčata pěstujeme na balkoně, kam příliš neprší nebo dokonce na lodžii, je to samozřejmě výhoda.

Shrnuto, keříčková rajčata jsou menší a košatější a do výšky rostou o hodně pomaleji. Plody různých barev (žlutá ale v poslední době i např. i bílá) a tvarů (klasický kulový, nebo menší třešňový zvaný někdy koktejlový či dále např. hruštičkovitý) lze vypěstovat na rostlinách keříčkových i tyčkových. Keříčková rajčata jsou na pěstování jednodušší. Tím a ještě malými nároky na prostor jsou vhodná pro každého, kdo si chce vypěstovat vlastní zdravou zeleninu. Větších výnosů (kg/m2) dosáhneme, budeme-li pěstovat rajčata tyčková. Těm se však budeme muset o něco více věnovat. Nicméně za tak pozitivní účinky, jaké má konzumace rajčat na lidský organizmus, trocha toho snažení jistě stojí.