Pěstování rajčat na balkoně

Pěstování rajčat (Lycopersicon esculentum) na balkoně je v posledních letech velmi častá forma jejich pěstování. Rajčata totiž velmi dobře rostou i v nádobách, což je při použití na balkony ideální. Pod nepřesným označením balkonová rajčata se skrývá několik různých druhů rajčat, obvykle nižšího vrůstu, které jsou méně náročné na rozměry okolního prostoru.

Obykle se používají keříčková rajčata, tyčková jsou méně vhodná, na klasickém panelákovém balkoně je ale můžete pěstovat. Pro jejich pěstování však použijte květináče s minimálním průměrem čtyřicet centimetrů a hloubkou třicet centimetrů. Rajčata dávají možnost vypěstovat si vlastní zeleninu i těm, kdo nemají k dispozici zahradu. Stačí jen vědět, jak se o rostliny správně postarat.

K výsevu můžete využít např. rajče keříčkové v Bio kvalitě. Výsev se provádí v polovině března, a vzešlé rostliny postupně přesazujeme, vhodná doba pro první přesazení je, když se objeví první pravý list. Průměr definitivní nádoby by měl být pro keříčková rajčata alespoň dvacet pět centimetrů či vyšší. Rajčata potřebují velmi dobrou půdu, a proto jim dopřejeme kompostovanou zeminu, s přísadou pomalu rozpustného hnojiva, nebo cereritu.

Důležitým kritériem pro úspěšné pěstování rajčat na balkonech je volba místa. Nejlepší je balkon orientovaný na jih nebo západ, navíc jestliže je zakrytý střechou. Rajčata totiž milují slunné stanoviště a naopak nesnáší nadměrnou vlhkost. Naprosto ideálním pěstebním místem se tak stává lodžie, která rostlinám poskytuje sucho, závětří a při tom všem dostatek světla.

Rajčata pěstovaná na takových místech ani ve vlhčích létech nebývají tak snadno napadnutelná obávanou plísní bramborovou, jako tomu bývá u rajčat polních. Pokud střecha chybí, je vhodné sazenice zakrýt, aby při dešti nestékala voda na jejich listy. Toho se dá na balkoně dosáhnout rozhodně snáze, než u rostlin vysazených na záhoně. Další pravidla úspěšného pěstování rajčat na balkoně se zásadně neliší od pěstování tyčkových rajčat klasickým způsobem. Ve vztahu ke zmíněné plísni bramborové to dále znamená rajčata nezalévat na list a jen tolik, aby substrát stačil proschnout. Vylamujeme přebytečné postranní výhony a nepřehušťujeme výsadbu. Vyplatí se sledovat počasí a v případě nepříznivého vývoje, který by trval dlouhou dobu, použít některý z přípravků proti houbovým chorobám. Častou chybou, kterou pěstitelé dělají, je to, když rostlinu prakticky úplně odlistí. Plody z takových rostlin, ačkoliv jsou velké a rychle doozrávají, postrádají výraznou chuť. Listy jsou totiž hlavními orgány, kde probíhá fotosyntéza a tvoří se zde i všechny látky, které pak najdeme v plodech.

Pěstování rajčat obecně není složité a při dodržení těchto několika jednoduchých zásad budete mít krásné a silné rostliny s chutnými a zdravými plody.

Ty obsahují vitaminy C a E, provitamin A, vitaminy skupiny B, draslík a železo, v menším množství také vápník a fosfor. Jsou také zdrojem vlákniny a nechybí v nich ani důležité antioxidanty, které tělo chrání před škodlivými volnými radikály. Pojídáním rajčat podpoříme krvetvorbu, prospíváme pokožce, vlasům i nehtům, Kladný vliv rajčat na lidský organismus dále spočívá v posílení buněčné struktury a imunity. Prospěšné jsou i jejich antibakteriální účinky. Pokud chce někdo zhubnout, radí se mu ve své stravě zvýšit příjem rajčat. Vysoký podíl vody a vlákniny v nich totiž zamezuje pocitům hladu. Látky obsažené v rajčatech podporují látkovou přeměnu a rozpouštějí tuky, působí antisepticky a ničí škodlivé bakterie ve střevech, organismus chrání před nádorovým onemocněním žaludku a dvanácterníku. Rajče je prostě jednou z nejzdravějších zelenin, kterou si navíc můžeme sami vypěstovat.