Rostliny: Abies concolor - jedle ojíněná

Synonymum: jedle stejnobarvá
Jedle ojíněná je botanický druh z čeledi borovicovitých a zástupce z rodu jedlí. Přirozený výskyt tohoto druhu jsou pohoří na jihozápadě severní Ameriky od Utahu, Arizony, Colorada přes jižní Kalifornii, Nové Mexiko až po severní Mexiko. Vystupuje do výšek 900 až 3 000 metrů.

Do Evropy se dostala v roce 1872 a od té doby patří mezi nejoblíbenější jedle. Dospělé stromy dorůstají 25 metrů, šířku mají cca 6 m. Jehlice jsou dlouhé 2,5 až 6 cm se šířkou cca 2 mm, srpovitě prohnuté směrem vzhůru, což dodává stromu poněkud kartáčovitý vzhled. Rozemnuté jehlice voní příjemně po citrusových plodech. Zbarvení stromu je modrošedé, u starších větví s nádechem do zelena. Šišky jsou 6 až 12 cm dlouhé a 4 až 4,5 cm široké a vzpřímené. Barvu mají zeleno - purpurovou, zralé jsou hnědošedé a rozpadají se během 6 měsíců od opylení. Kvete v březnu až květnu a semena dozrávají v prosinci až únoru. Plodné šupiny jsou 2,5 cm široké, kdežto podpůrné šupiny jsou za nimi skryté. Semena jsou celkem 13 mm dlouhá s blanitým šikmým křídlem. Borka je světle šedá a zůstává dlouho hladká, ve stáří je brázditá až šupinatá. Větve odstávají od kmene převážně rovnoběžně se zemí a v mládí jsou žlutošedé. Pryskyřičnaté pupeny na větévkách mají kulovitý tvar. Strom je hluboko kořenící. Habitus rostliny je kuželovitý. V mládí roste velmi rychle, postupně se růst zvolňuje.

Strom dobře snáší sucho a chlad. Preferuje humózní lehce kyselé půdy se slunným a středně vlhkým stanovištěm. Mladé jedle dobře snáší přistínění, nesnáší však vysokou hladinu spodní vody a větrná stanoviště. Dobře snáší znečištění ovzduší, proto je vhodná zejména do parkových výsadeb ve městech, i větších zahrad. Její použití je zejména jako solitera. Nízké a zakrslé kultivary se dají pěstovat i v nádobách či skalkách. Je oblíbeným vánočním stromkem zejména ve své domovině.