Rostliny: Pinguicula - tučnice

Pěstování masožravé tučnice

Tučnice (Pinguicula) jsou masožravé rostliny z čeledi bublinatkovitých (Lentibulariaceae). Jsou to rostliny menšího vzrůstu, které svou kořist (hmyz) lapají pomocí chloupků (odborně tentakule) vylučujících trávicí enzymy. Tučnice obvykle rozlišujeme na základě jejich geografického rozšíření, protože jsou s nimi spojeny nároky na pěstovaní.

V nabídce pro Vás máme semena tří tučnic: tučnice obecné (Pinguicula vulgaris L. a Pinguicula vulgaris L. Founcine-le-Bas, Francie) a tučnice mexické (Pinguicula moctezumae). Tučnice obecná se vyskytuje v mírném podnebném pásu, zatímco tučnice mexická, jak napovídá její název, patří do skupiny tučnic rostoucích v Mexiku.

Budeme se nejdříve věnovat pěstování tučnice obecné. Tato tučnice tvoří v zimním období přezimující pupeny. Rostlina vyžaduje chladnější režim a proto je zvláště vhodná pro zahradní pěstování (tím máme na mysli zahradní rašeliniště, mokřady nebo vlhké skalky). Alternativou může být její pěstování na chladných okenních parapetech, ale vhodnější je venkovní stanoviště (dlouhodobé pěstování v pokojových teplotách nebývá úspěšné). Semena vyséváme na povrch vhodného substrátu (viz dále) a necháme klíčit v nižších teplotách. Klíčení proběhne v průběhu několika (nejčastěji dvou) týdnů. Semenáčkům větráme. Tučnice obecná vyžaduje dostatek rozptýleného světla, je však snášenlivá i vůči stinným podmínkám. Vhodným substrátem pro růst tohoto druhu tučnice je rašelina smíchaná s křemičitým pískem nebo štěrkem. Zaléváme měkkou vodou, tak aby byl substrát vždy vlhký, to neplatí v zimě, kdy udržujeme substrát vlhký jen mírně. Přesazujeme ideálně každý rok v době vegetačního klidu (od zimy do jara). Během vegetačního období můžeme opatrně hnojit listovými hnojivy nebo přikrmovat.

Tučnice mexická je naproti tomu ideálním druhem pro pěstování v bytech. Je to často kvetoucí a navíc snadno pěstovatelná rostlina. Semena vysévám na povrch substrátu (rašelina, perlit a vápencová drť v poměru 1:2:1) a udržujeme teplotu 15 až 30 °C. Semena klíčí v průběhu několika dnů až týdnů. Semenáčkům nezapomínáme větrat. Co se týče osvětlení, tak i tato tučnice požaduje dostatek rozptýleného světla. Snese jak přímé sluneční paprsky (2 až 4 hod. denně), tak i pěstování pod umělým zdrojem světla. V zimě je ke světelným podmínkám méně náročná. Tučnice mexická prospívá v neutrálním až slabě alkalickém substrátu. Základní substrát si připravíme smícháním rašeliny, perlitu a drceného vápence ve stejných poměrech. Tato tučnice nevyžaduje vysokou ani vzdušnou vlhkost ani vlhkost substrátu. Nicméně pokud ji pěstujeme v prostředí s nízkou vlhkostí vzduchu, můžeme květináče nechat stát ve vodě. V zimním období zálivku omezíme, substrát můžeme nechat i vyschnout. Přesazujeme buď každoročně nebo po 2 až 3 letech, nejlépe před začátkem dalšího vegetačního období (konec zimy, začátek jara). Také tuto tučnici lze v době vegetačního růstu střídmě přikrmovat a přiměřeně přihnojovat.

Popsané druhy tučnic jsou oba vytrvalé. Tučnice jsou atraktivní také svými květy. Sytě růžové květy s bíle lemovanou zelenožlutou skvrnou tučnice mexické mají průměr až 3 cm. Tučnice obecná tvoří modrofialové květy s bílou skvrnou a kvete od května do června. Vzácně se vyskytuje divoce rostoucí i v České republice. Je to původní druh, v současnosti chráněný zákonem v kategorii silně ohrožený, na Červeném seznamu je veden jako silně ohrožený.