Fascinující svět listů

Rostliny najdeme na všech místech světa – v nedostatečně osvětlených lesích nebo na poušti pod nemilosrdně zářícím sluncem, na mořském pobřeží, na vrcholcích hor pokrytých sněhem nebo dokonce i pod vodou. Aby mohly optimálním způsobem plnit svou funkci, dokáží se svou stavbou a částmi květů obdivuhodně přizpůsobit odlišným životním podmínkám.

V průběhu evoluce se vyvinulo nepřeberné množství různých druhů rozmanitých listů. Listy mohou být obrovské i miniaturní, nedělené či zpeřené, dužnaté, hladké, silně žilkované nebo chlupaté. Lišit se mohou dokonce i listy na jedné rostlině. Často bývají listy u kořene jiné než na konci výhonku, mladé listy se liší od těch starých. Výstižným příkladem toho, jak se během několika let mění tvar, je břečťan. Když je mladý, má listy s pěti laloky, když je však starší a kvete, jsou listy větší a mají tvar zaobleného srdíčka.

Životně důležité orgány

Procházíme-li přírodou, radujeme se z mnoha neznámých květů rostoucích na okrajích cest a při procházce po zahradě obdivujeme poupátka, která se otevírají na záhonech, živých plotech nebo na reprezentativních solitérách. Přitom si však často vůbec nejsme vědomi toho, že nás neustále provázejí listy – od listů na stromech v lese, na stéblech trávy, na květinách nebo na pravěkých rostlinách, jako jsou kapradiny. Tyto listy mají pro život rostlin rozhodující význam – a tím i pro všechna živá stvoření na zemi! Právě listy získávají pomocí chlorofylu ze slunečního záření energii. Tuto energii využívají pro fotosyntézu, tedy pro přeměnu oxidu uhličitého a vody v cukr a další organické sloučeniny. Při tomto procesu vzniká kyslík, který rostlina uvolňuje do vzduchu. Bez fotosyntézy by život na naší planetě nebyl myslitelný.

Úkolem listů je zachycení sluneční energie, dýchání a odpařování. Listy se dokonce podílí na regulaci stability dané rostliny, a to např. tím, že řídí přítok a odtok srážkové vody.