Rostliny: Arctium tomentosum - lopuch plstnatý

Biologická charakteristika

Lopuch plstnatý je dvouletá bylina s větvenou, vzpřímenou lodyhou dosahující výšky od 50 do 150 cm. Dolní listy nasedají na lodyhu dlouhými, plnými řapíky. Listy jsou široce až srdčitě okrouhlé, celokrajné až oddáleně drobně zubaté. Na bohatém chocholičnatém květenství jsou na stopkách umístěny hustě pavučinaté úbory, ve kterých se nachází asi 35 klínovitých nažek, které jsou 5 až 7 mm dlouhé. Počet úborů se pohybuje okolo 100 kusů na jedné rostlině. Nažky jsou v době plné zralosti hnědě zbarvené s tmavě hnědými skvrnami. Rostliny lopuchu plstnatého kvetou od června do září.

Rozšíření a výskyt lopuchu plstnatého

Lopuch plstnatý je rozšířen zvláště v Evropě, Asii a Severní Americe. Z hlediska přirozeného výskytu je lopuch plstnatý hojným druhem křovin, lesních lemů, okrajů cest, náspů, rumišť a návsí. Z herbologického hlediska je lopuch plstnatý řazen do skupiny dvouletých až víceletých plevelů rozmnožujících se převážně generativně.

Rozmnožování a šíření

Lopuch plstnatý se šíří pomocí generativních orgánů převážně kulovitými ostnitými plody větrem, komposty a zvířaty. K šíření lopuchu plstnatého na další stanoviště přispívá zejména nedostatečné obhospodařování lemových společenstev, na kterých v důsledku absence sečení nebo mulčování dochází k dozrávání nažek, jenž se šíří na další stanoviště. Nutno však poznamenat skutečnost, že rostliny lopuchu plstnatého jsou schopny po provedení mechanického zásahu regenerovat.

Škodlivost lopuchu plstnatého

Z hlediska jeho negativního působení se jedná o typický ruderální druh, který zapleveluje především vytrvalé porosty kulturních rostlin. V současné době lze v České republice pozorovat narůstající výskyt lopuchu plstnatého zejména v lemových společenstvech agrofytocenóz (doprovodná zařízení komunikací, odvodňovací příkopy, neobhospodařované části pozemků. V této souvislosti je však možné zaznamenat pronikání lopuchu plstnatého do porostů samotných kulturních rostlin a jeho zvýšený výskyt na okrajových částech pozemků. Prosazuje se i na půdách uváděných do klidu. Rostliny lopuchu plstnatého jsou díky svým mohutným listům, které mohou dosahovat velikosti až 0,5 x 0,4 m, značně konkurenčně silné a potlačují veškerou vegetaci nacházející se po jejich listy.

Užitečnost lopuchu plstnatého

Rostliny lopuchu plstnatého mají význam v lidovém léčitelství. Sbíranou částí je kořen, zřídka list nebo semeno. Kořeny obsahují 40 % inulinu, dále třísloviny, silici, slizy, fytosteroly, glykosidy a fytoncidy. Léčitelé na Západě považují kořen za nejdůležitější část lopuchu a používají jej jako pročišťující, vylučovací léčebný prostředek všude tam, kde se nahromadily toxiny vedoucí k onemocnění kůže. Listy jsou všeobecně méně účinné než kořen, vhodné jsou zejména pří žaludečních potížích včetně poruch trávení.

Regulace lopuchu plstnatého

Regulace tohoto druhu by neměla činit potíže za předpokladu pravidelné údržby sídlišť a jeho okolí, která znemožní hromadné šíření. Patří sem i údržba příkopů, okrajů polí, rumišť, neobdělávaných ploch a zahrad.