Rostliny: Arctium tomentosum - lopuch plstnatý

Poslal(a) 26.11. 2011 11:35:39 (10354 čtenářů)

Biologická charakteristika
Lopuch plstnatý je dvouletá bylina s větvenou, vzpřímenou lodyhou dosahující výšky od 50 do 150 cm. Dolní listy nasedají na lodyhu dlouhými, plnými řapíky. Listy jsou široce až srdčitě okrouhlé, celokrajné až oddáleně drobně zubaté. Na bohatém chocholičnatém květenství jsou na stopkách umístěny hustě pavučinaté úbory, ve kterých se nachází asi 35 klínovitých nažek, které jsou 5 až 7 mm dlouhé. Počet úborů se pohybuje okolo 100 kusů na jedné rostlině. Nažky jsou v době plné zralosti hnědě zbarvené s tmavě hnědými skvrnami. Rostliny lopuchu plstnatého kvetou od června do září.

Arctium tomentosum - lopuch plstnatý: úbory lopuchu plstnatého

Arctium tomentosum - lopuch plstnatý: rostliny lopuchu plstnatého v lemovém společenstvu

Rozšíření a výskyt lopuchu plstnatého
Lopuch plstnatý je rozšířen zvláště v Evropě, Asii a Severní Americe. Z hlediska přirozeného výskytu je lopuch plstnatý hojným druhem křovin, lesních lemů, okrajů cest, náspů, rumišť a návsí. Z herbologického hlediska je lopuch plstnatý řazen do skupiny dvouletýchvíceletých plevelů rozmnožujících se převážně generativně.

Rozmnožování a šíření
Lopuch plstnatý se šíří pomocí generativních orgánů převážně kulovitými ostnitými plody větrem, komposty a zvířaty. K šíření lopuchu plstnatého na další stanoviště přispívá zejména nedostatečné obhospodařování lemových společenstev, na kterých v důsledku absence sečení nebo mulčování dochází k dozrávání nažek, jenž se šíří na další stanoviště. Nutno však poznamenat skutečnost, že rostliny lopuchu plstnatého jsou schopny po provedení mechanického zásahu regenerovat.

Škodlivost lopuchu plstnatého
Z hlediska jeho negativního působení se jedná o typický ruderální druh, který zapleveluje především vytrvalé porosty kulturních rostlin. V současné době lze v České republice pozorovat narůstající výskyt lopuchu plstnatého zejména v lemových společenstvech agrofytocenóz (doprovodná zařízení komunikací, odvodňovací příkopy, neobhospodařované části pozemků. V této souvislosti je však možné zaznamenat pronikání lopuchu plstnatého do porostů samotných kulturních rostlin a jeho zvýšený výskyt na okrajových částech pozemků. Prosazuje se i na půdách uváděných do klidu. Rostliny lopuchu plstnatého jsou díky svým mohutným listům, které mohou dosahovat velikosti až 0,5 x 0,4 m, značně konkurenčně silné a potlačují veškerou vegetaci nacházející se po jejich listy.

Užitečnost lopuchu plstnatého
Rostliny lopuchu plstnatého mají význam v lidovém léčitelství. Sbíranou částí je kořen, zřídka list nebo semeno. Kořeny obsahují 40 % inulinu, dále třísloviny, silici, slizy, fytosteroly, glykosidy a fytoncidy. Léčitelé na Západě považují kořen za nejdůležitější část lopuchu a používají jej jako pročišťující, vylučovací léčebný prostředek všude tam, kde se nahromadily toxiny vedoucí k onemocnění kůže. Listy jsou všeobecně méně účinné než kořen, vhodné jsou zejména pří žaludečních potížích včetně poruch trávení.

Regulace lopuchu plstnatého
Regulace tohoto druhu by neměla činit potíže za předpokladu pravidelné údržby sídlišť a jeho okolí, která znemožní hromadné šíření. Patří sem i údržba příkopů, okrajů polí, rumišť, neobdělávaných ploch a zahrad.

Arctium tomentosum - lopuch plstnatý: nažky lopuchu plstnatého

Arctium tomentosum - lopuch plstnatý: klíční rostliny lopuchu plstnatého

Text a foto Miloš Krump
11 článků v tomto tématu
05.12. 2016
27 čtenářů
Euphrasia rostkoviana - světlík lékařský
Čeleď: krtičníkovité (Scrophulariaceae) Bylina nižší, jednoletá, poloparazitická, 20-30 cm vysoká. V zemi má kůlovitý kořen s větším množstvím menších kořínků, jimiž se přisává
05.12. 2016
21 čtenářů
Calystegia sepium - opletník plotní
Čeleď: svlačcovité (Convolvulaceae) Bylina vytrvalá, 1-2,5 m dlouhá. V zemi má plazivý, dužnatý oddenek. Lodyha ovíjívá, jednoduchá, tupě hranatá, větvená jen v horní části. Listy
02.12. 2016
85 čtenářů
Vincetoxicum hirundinaria - tolita lékařská
Čeleď: klejichovité (Asclepiadaceae) Bylina vytrvalá, jedovatá, 50-100 cm vysoká. V půdě má šupinatý oddenek. Lodyhy vyrůstají v trsu, jsou přímé, jednoduché, listnaté. Dolní lodyžní
02.12. 2016
91 čtenářů
Valeriana officinalis - kozlík lékařský
Čeleď: kozlíkovité (Valerianaceae) Bylina vytrvalá, statná, 70-200 cm vysoká. V zemi má krátký oddenek. Lodyha pevná, silná, přímá, jednoduchá, jen v květu větvená. Uvnitř je dutá,
30.11. 2016
162 čtenářů
Valeriana dioica - kozlík dvoudomý
Čeleď: kozlíkovité (Valerianaceae) Bylina vytrvalá, 10-40 cm vysoká. V zemi má plazivý oddenek. Lodyha přímá, nevětvená, hranatá, listnatá. Lodyžní listy přisedlé, vstřícné, zpeřené.
30.11. 2016
151 čtenářů
Sambucus ebulus - bez chebdí
Čeleď: bezovité (Sambucaceae) Keřovitá bylina, vysoká 50-200 cm, nepříjemně páchne. Lodyhy přímé, nevětvené, rýhované, drobně bradavčité. Listy dosti velké, lichozpeřené, řapíkaté,
28.11. 2016
144 čtenářů
Viburnum lantana - kalina tušalaj
Čeleď: zimolezovité (Caprifoliaceae) Dřevina keřovitého vzrůstu, až 4 m vysoká. Větve jsou tlustší, přímé, plstnaté, kůra hnědá. Listy vstřícné, řapíkaté, vejčité až obvejčité,
28.11. 2016
144 čtenářů
Viburnum opulus - kalina obecná
Čeleď: zimolezovité (Caprifoliaceae) Keř nebo menší stromek, 1-5 m vysoký. Větve lysé, listnaté, borka šedá. Listy řapíkaté, vstřícné, 3-5laločné. Květy tvoří široké květenství,
27.11. 2016
153 čtenářů
Lonicera xylosteum - zimolez obecný
Čeleď: zimolezovité (Caprifoliaceae) Keř listnatý, opadavý, 1-3 m vysoký. Větve jsou tmavě šedohnědé, uvnitř duté, letorosty hustě chlupaté. Listy vstřícné, široce vejčité, krátce
27.11. 2016
143 čtenářů
Sanicula europaea - žindava evropská
Čeleď: miříkovité (Apiaceae) Bylina vytrvalá, 30–45 cm vysoká. V zemi má silnější, zešikmený oddenek s tmavohnědými kořeny. Stonek přímý, větvený až v horní části, hranatý,
25.11. 2016
155 čtenářů
Peucedanum cervaria - smldník jelení
Čeleď: miříkovité (Apiaceae) Bylina vytrvalá, 30-110 cm vysoká. V zemi má tlustý, válcovitý, mnohohlavý oddenek. Stonek plný, oblý, slabě proužkovaný, řídce listnatý. Listy přízemní