Pokojové rostliny v zimě

Přestože je venku mráz a sníh, pokojové rostliny jsou zelené a prodlužovací růst a vývoj pokračuje. Ale musíme dát pozor, abychom o rostliny nesprávnou péčí nepřišli. Pro rostliny jsou důležité vegetační faktory a pokud je jeden z nich v nedostatku, projeví se to na kvalitě rostlin.

Světlo

Světlo přeměňuje anorganické látky v organické a zajistit tak růst rostliny. Ovlivňuje také zakládání květů (fotoperiodismus). Nedostatek světla způsobuje prodlužovací růst, zmenšení listů, vybělení a špatné vyzrávání pletiv a jejich křehkost, barevné kultivary ztrácejí barvy. V zimním období je světelná intenzita velice nízká, a proto se snažíme všechny pokojové rostliny umístit co nejblíže k oknům. Při nedostatku přirozeného světla dochází k prodlužování článků mezi jednotlivými listy, rostliny slábnou a jsou snadněji napadány patogenními činiteli.

Teplota

Teplota ovlivňuje rychlost růstu a zakládání květů (jarovizace). Nedostatek tepla způsobuje zakrňování rostlin a zastavení růstu, naopak nadbytek tepla je příčinou nadměrného růstu, ale pletiva nestačí vyzrávat, jsou slabá a lámou se, kvetoucí rostliny rychleji nakvétají.

Každá etapa života rostlin vyžaduje různé teploty – teplotní optimum. Požadavky pokojových rostlin se teploty se během roku s výjimkou některých kvetoucích druhů výrazně nemění. Zimní měsíce však nejsou pro hrnkové rostliny ideální: teplota kolem 22 °C by byla pro mnoho rostlin ideální, ale v tomto případě je limitujícím faktorem vzdušná vlhkost. Výjimku tvoří rostliny balkónové, nádobové, které je nutno přezimovat na světle při teplotě do 15 °C

Voda

Vláha je nezbytnou podmínkou pro život všech organismů. Zelené části rostlin obsahují 80- 95 procent vody, která se podílí na fotosyntéze, ovlivňuje buněčné napětí, přenáší živiny od kořenů do nadzemních částí rostlin a přenáší asimiláty z listů do ostatních částí rostlin. Nižší světelná intenzita v zimě ovlivňuje i množství vody, které rostlina spotřebuje, proto v zimě zálivku přizpůsobujeme individuálním požadavkům rostliny a v závislosti na vlhkosti substrátu. Teplota zálivkové vody by měla být přibližně stejná jako teplota vzduchu. Používáme proto vodu odraženou, s nižším obsahem chlóru. Při použití studené vody dochází k teplotnímu šoku a rostliny mohou svůj růst zastavit či zpomalit

Vzduch

Přestože ve vzduchu je největší podíl dusíku (cca 78 procent) a kyslíku (21procent), rostlina využívá pro fotosyntézu oxid uhličitý CO2, který se pohybuje v setinné koncentraci. Důležitým parametrem je relativní vzdušná vlhkost. Pro zimní období platí, že čím je teplota a světelná intenzita nižší, tím nižší relativní vzdušnou vlhkost rostliny vyžadují. V zimě rosení řídíme podle teploty a dbáme na to, aby rostliny do večera oschnuly. V opačném případě vystavujeme rostliny nebezpečí napadení houbovými chorobami.

Půda, zemina, substráty

V zimním období nemá substrát vliv na kvalitu hrnkových rostlin. S přesazováním rostlin vyčkejme do jara, kdy rostlina začíná intenzivněji růst, a substrát volíme podle rostliny (substráty pro sukulenty a kaktusy, pro palmy, orchideje, azalky …. ). Rostlinám tak zajišťujeme vhodné podmínky pro růst a vývoj.

Výživa

Živiny rozdělujeme podle jejich spotřeby na makroživiny (jsou pro život rostlin nezbytně nutné a při jejich nedostatku rostliny zpomalují růst a mohou i odumřít), mikroživiny (rostlina je potřebuje v menším množství, mohou působit jako katalyzátory některých procesů v rostlinách) a stopové prvky (jsou to živiny, jejichž spotřeba je velice malá, u některých rostlin nejsou potřeba vůbec). Živiny dodáváme rostlinám hnojivy, buď univerzálními, nebo určenými pro konkrétní druhy rostlin. Vzhledem k ostatním vegetačním faktorům v zimních měsících nehnojíme.

Přestože v zimním období jsou práce na zahradě velice omezené a ošetřování pokojových rostlin nevyžaduje zvýšenou péči, najděte si čas na jejich prohlídku a doplňte svůj sortiment o nové druhy. Pokud se na rostlinách objeví škůdci a choroby, zasáhněte co nejdříve mechanickým odstraněním nebo chemickou ochranou.