Rostliny: Brassica oleracea convar. italica - brokolice

Jak na pěstování brokolice

Brokolice (Brassica oleracea convar. italica) je jednoletý nebo dvouletý kultivar brukve zelné (Brassica oleracea), stejně jako zelí, kapusta, řepka olejka, květák a jiná košťálová zelenina.

Brokolice patří do čeledi brukvovité (Brassicaceae) a jak napovídá latinský název, byla vyšlechtěna ve Středomoří. Cílem jejího pěstování jsou dužnaté stonky s růžicemi. Ty se mohou konzumovat jak syrové, tak vařené nebo dušené. Existuje mnoho receptů, jak si tuto chutnou zeleninu připravit. Často se podává s těstovinami, brambor nebo se sýrovou omáčkou, oblíbená je také brokolicová polévka.

Brokolice byla v nedávné době podrobena důkladnému vědeckému zkoumání. Tyto vědecké studie potvrzují, že brokolice se významně podílí na ochraně lidského organismu před volnými radikály a toxickými či rakovinotvornými látkami. Principem dobrého vlivu brokolice na naše zdraví je ten, že látky v ní obsažené mají schopnost "opravit" poškozenou DNA v buňkách a tím zamezit rakovinnému bujení.

Existuje celá řada odrůd, ve kterých se brokolice pěstuje. Některé jsou rané, jiné polopozdní (Leonora nebo Miranda) či pozdní. Předností některých je odolnost vůči chladu (odrůda Cezar), vysoký výnos (Apolena) aj. Co se týče skladování a využití tak se mezi sebou jednotlivé odrůdy mohou také mírně lišit. Leonora je určena pro přímý konzum i pro krátkodobé skladování, pro přímý konzum je určena i odrůda Miranda, naopak vhodná pro zamrazení je odrůda Apolena.

Brokolice je na pěstování méně náročná než květák, lépe v létě snáší vyšší teploty, stejně jako na podzim lépe snáší nízké.

Brokolici můžeme vysévat od jara do začátku léta (v závislosti na ranosti odrůdy). Protože se semenáčky brokolice obtížně přesazují, je vhodnější vysévat přímo na stanoviště do hnízda dvě až tři semena. Semena můžeme také vysévat do sadbovačů a sadbovače potom vysazovat na záhon a přitom se snažit nehýbat příliš s kořeny. Spon volíme na základě doporučení na obalu, v hustém sponu vytváří rostliny menší růžice, které jsou vhodnější ke zmrazování.

Brokolice potřebuje propustné hlinitopísčité půdy s dostatkem vápníku a pH v rozmezí hodnot 6 až 7,2. Pro dobrý výnos brokolice potřebuje zálivku 11 litrů vody na 1 čtvereční metr. Jelikož brokolice trpí podobnými nemocemi a škůdci jako ostatní brukvovitá zelenina, není vhodné ji pěstovat na záhonech, kde jsme tuto zeleninu (květák, zelí, kapustu, kedlubny) pěstovali v předcházejících letech.

Během sezony je také důležité odstraňovat ze záhonů plevel. Abychom podpořili tvorbu bočních výhonů a postranních růžic, přihnojíme po sklizni vrcholové růžice rostliny dusíkatým hnojivem (v minerální nebo organické podobě)

Na brokolici se mohou vyskytovat obvyklí škůdci košťálové zeleniny – jedná se hlavně o mšice a blýskáčka řepkového. Z chorob může způsobit problémy plíseň zelná.

Brokolici sklízíme 11 až 14 týdnů od výsevu. Nejdříve odřízneme vrcholovou růžici. Růžice, které sklízíme, by měly být vždy pevné a s neotevřenými poupaty. Po sklizni vrcholové růžice se začínají vyvíjet postranní výhony, které také sklízíme dokud jsou pevné a s uzavřenými poupaty. Postranní růžice sice jsou menší ale stejně křehké a chutné jako růžice vrcholová.

Brokolice by v našem jídelníčku neměla rozhodně chybět. Dá se konzumovat v různých podobách, což umožňuje ji v případě potřeby (např. v období zvýšeného stresu) do jídelníčku zařadit klidně i třikrát týdně.