Hmyz: Apis mellifica - včela medonosná

Včela medonosná je známa pro svoji schopnost produkovat med. Je neodmyslitelným druhem hmyzu všude tam, kde se vyskytují kvetoucí rostliny. Včela medonosná žila původně v Evropě, Asii a Africe. Do Ameriky a Austrálie byla přivezena v 17. století. Svá hnízda staví na chráněných místech, přičemž jsou jednotlivé plásty umístěny vedle sebe. Má nejvyšší hospodářské využití.

Včela medonosná žije v početných společenstvech – včelstvech. Včelstvo je z hlediska sociologického rodina, tvořená oplozenou matkou a jejími potomky dělnicemi a trubci, kteří společně žijí pohromadě nejméně dvě generace včel a je mezi nimi aktivní součinnost. Žádná medonosná včela nemůže žít delší dobu sama, je odkázána na pomoc svých družek.

Stavba těla včely medonosné je odlišná. Tělo je článkované. Volné spojení článků opatřených chitinovým krunýřem umožňuje pohyb. Tělo včely se skládá z hlavy, hrudi a zadečku, přičemž jen na zadečku je patrné původní článkování. Na hrudi lze na něj usuzovat podle párů noh a na hlavě není již původní článků vůbec rozlišitelné. Životní cyklus včely začíná vždy, když královna naklade do každé buňky po jednom vajíčku. Z oplozených vajíček se následně vylíhnou dělnice a matky, z neoplozených pak trubci. Po třech dnech se z vajíček vylíhnou malé larvičky, které jsou po první čtyři dny krmeny mateří kašičkou, později pylem a nektarem. Během následujícího týdne larvy rychle rostou, několikrát se svlékají. Když vyplní celou buňku, včely ji poté zavíčkují voskem, larvy se zakuklí a později se z nich vytvoří dospělá včela.

Na jaře a v létě v době květu včely vylétávají za teplých dní z úlu a sbírají v okolí vodu, pyl, nektar, sladké šťávy z poraněných stromů nebo medovici. Nektar včela medonosná saje sosákem a poté si jej ukládá v trávicí soustavě v žaludku. Pyl včela stírá z květů svým ochmýřeným tělem a potom si jej předníma nohama zkartáčuje do prohlubní na svých holeních zadního páru nohou.

Včela medonosná se podílí na zajištění cizosprašného opylování hmyzosnubných rostlin z 95%. Zbývajících 5% připadá na čmeláky, samotářské včely a ostatní příležitostně opylující hmyz.

O Včelách heslovitě:

Včelstvo se skládá z jedné matky, několika tisíců dělnic a několik desítek trubců
Včely mají pět očí a šest nohou, tělo včely se skládá z hlavy, hrudi a zadečku
Včely se dorozumívají včelím tanečkem, doteky tykadel a pomocí vůně několika typů feromonů
Včely při rojení nejsou útočné
Včelí královna se páří jednou za život a to hned s několika trubci
Vývoj dělnice trvá od vajíčka do dospělého jedince 21 dní
Včela žije v letním období asi jeden a půl měsíce, v zimním pak jen kolem šesti měsíců
Včely jsou na podzim krmeny cukerným roztokem, který jim dává větší šanci na přežití celé zimy
K výrobě 1 kg medu potřebují včely asi 3 kg rostlinného nektaru